![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 563:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
více méně se zavírajíce, aby byl chráněn pyl od noční rosy. Mají 2řadý zákrov, lysé, ploché lůžko a na něm květy barvy nejčastěji pomorančové. Vnitřní květy (F) zdánlivě obojaké, zakrněním semeníků však neplodné, mají trubkovité, 5cípé koruny a čnělky (n) pod 2laločnou bliznou ztloustlé. Pro tuto vlastnost jest měsíček zařazován do skupiny artyčokovitých, ač obvodovými květy a celým vnějškem úborů náleží do skupiny chocholičnatých; obvodové, pestíkové květy (F1), tvořící 2-3řadý paprsek, mají totiž — jako u žádného jiného rodu artyčokovitých — koruny jazykovité a blizny nitkovité (n1). Tyto zúrodňují se pylem květů vnitřních, jejž na ně přenesl hmyz, anebo jejž si při každodenním periodickém zavírání a rozvírání úborů samy na sebe otřely. K tomu dlužno podotknouti, že po celou dobu, po kterou ono periodické zavírání a rozvírání úborů trvá, obvodové květy každého dne o něco povyrostou, tak že ramena bliznová tím spíše s prašníky vnitřních květů se setkají. Byvše zúrodněny, obvodové květy dospívají v srpovitě prohnuté nažky (f) namnoze trojího druhu: nažky nejzevnější řady (obr. 754 a a1) jsou největší a posázeny na hřbetě krátkými háčky, jimiž mohou se zachycovati na srst zvířat kolem pobíhajících a dostati se takto dále od rostliny; nažky druhé řady (b, b1), poměrně málo prohnuté, jsou tvaru lodičkovitého a mají vnější stěnu křídlatě rozšířenu v jakýsi létací přístroj, tak že snadno mohou býti roznášeny větrem; nažky nejvnitřnější řady (c, c1) jsou nejmenší, nemají ani háčkův ani křídlaté obruby, ale za to, jsouce silně prohnuty a na hřbetě vlnovitě zprohýbány, podobají se nemálo housenkám některých drobných motýlů, proto je prý někteří hmyzožraví ptáci požírají a nestrávené s trusem po krajině rozšiřují. I jest měsíček pěkným příkladem, kterak rostlina ne jediným, ale zrovna třemi rozličnými způsoby o to se stará, aby semena její co možná daleko se rozšířila. Ovšem dlouholetým pěstováním mnoho se z této různotvárnost! plodů setřelo, tak že nebývá vždy dobře patrna; patrnější však jest u druhu násl. Měsíček zahradní jest domovem v jižní Evropě; u nás vyskytuje se v přírodě jen zplaněle. Za to však pěstuje se o několika odrůdách v květnicích, náležeje k nejrozšířenějším květinám selských zahrádek. Druhdy užívalo se květů, které jako celá rostlina dosti nepříjemně páchnou, v lékařství. Kneipp odporučuje natírati mlékem, v němž byly zavařeny mladé listy a květy měsíčku, lyšejovité vyrážky a zatvrdlé žlázy. 2. M. rolní (С. arvensis L.— obr. 755) podobá se velice druhu předch., jest však mnohem slabší. Vyhání z 1letého kořene vystoupavou, trochu drsnou, |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |