Na této straně začíná článek o rostlině:
Bublinatka obecná - Utricularia vulgaris

1. Bublinatka obecná (Utricularia¹ vulgaris L., Wasserschlauch — obr. 62) jest vytrvalá bylina vodní, jejíž tenká, bezkořenná, ve vodě vzplývající lodyha, jsouc v prvním roce jednoduchá, později se rozvětvuje v růžicovitě rozložené, hustě listnaté větve. Střídavé listy jsou 2-3kráte zpeřeně dělené v nitkovité úkrojky, posázené po krajích jemnými, lupou dobře viditelnými, štětinatými brvkami (L), které jsou rostlině dobrou ochranou proti vodním, býložravým plžům. Ostatně jest biologický význam listů v nitkovité úkrojky rozstříhaných týž, jak vyložen byl na př. u žebratky (str. 37).

Na svrchní straně některých úkrojků listových sedí vejčité, krátce stopkaté měchýřky (obr. 63), zvíci drobných zrnek pepře, které jsou až skoro do počátku doby květní naplněny vodou. Později však se naplňují vzduchem a vyzvědají rostlinu, dosud hluboko ve vodě ponořenou ku povrchu, takže rozvíjející se květy vyčnívají vysoko nad vodu a mohou býti létajícím hmyzem navštěvovány.

Zároveň však jsou tyto měchýřky zařízeny na lapání drobounkých vodních živočichů, zejména z rodu buchanek (Cyclops), lasturnatek (Cypris) a zvláště perlooček (Daphnia), kterýmžto posledním i tvarem nápadně se podobají. Přeřízneme-li měchýřek na podél a pozorujeme jej zvětšujícím sklem, spatříme, že má po straně široký otvor zatarasený zvláštním víčkem, které zvenčí velice snadno se nadzvedne, z vnitřku však se neotvírá. Po stranách otvoru trčí několik štětinkatých výrůstků, jež jednak ukazují drobnému živočišstvu cestu do měchýřků, jednak zabraňují, aby větší, silnější živočichové do otvoru nevnikali, poněvadž by mohli jemné zařízení jeho poškoditi. Hledajíce úkrytu před svými nepřátely nebo jiný cíl majíce za lubem, drobní živočichové dostávají se k otvoru, nadzvednou snadno zvenčí jeho víčko a vklouznou dovnitř. Nemohouce pak dostati se nazpět, anoť víčko za nimi ihned zapadne a na venek se neotvírá, zahynou ve svém zajetí, počnou hníti a rostlina vystřebává pak zvláštními, drobnohlednými střebadly z rozkládajících se těl výživné látky. Poněvadž dle pozorování Darwinových může bublinatka přijímati výživné látky z těl chycených živočichův až tehdy, když zahnívají, není rostlinou masožravou, nýbrž náleží vlastně mezi rostliny mrchožravé (necrophaga).

*) Od lat. utriculus = měchýřek, bublinka.