Na této straně začíná článek o rostlině:
Štěrbák - Cichorium endivia [= Čekanka zahradní - Cichorium endivia]
Kapustka obecná - Lampsana communis [= Kapustka obecná - Lapsana communis]

od г. 1763. připravují známou náhražku kávovou — "сikorku"¹. Druhdy užívalo se kořenů čekanky také v lékařství. Listy žere rád dobytek i husy. Pokud jsou mladé, možno je též jísti, jak děje se zvláště hojně ve Francii. Tam totiž zasazují kořeny čekankové ve tmavých sklepích do vlhkého písku a ony pak po celou zimu vyhánějí bledé listy, jichž používá se jako jemného salátu.

Kneipp odporučuje thé z květův a listů čekankových při špatném trávení, jakož i v chorobách jater a ledvin.

Ve středověku připisovali čekance tajné moci a domnívali se, že zakleti lidé proměňují se v čekanky, a to lidé zlí v čekanky modře kvetoucí, lidé dobří ve vzácné čekanky s květy bílými. Nalezl-li někdo čekanku bíle kvetoucí a dobyl-li kořene jejího o sv. Jakubu (25. července) jelením parohem, chránil ho kořen od nemocí a přinášel mu štěstí v lásce.

Nepřátel z říše živočišné čekanka nemá mnoho. Kromě několika broučků a housenek škodí mladým výhonkům nejčastěji mšice čekanková (Aphis cichorii L.) a na kořenech žije útlý červíček, háďátko kořenové (Heterodera radicicola Greef.).

Z cizopasných hub vyskytuje se nejčastěji na listech plíseň uzlinatá (Peronospora gangliformis), vytvářející na rubu bílé skvrny, následkem čehož listy před časem usýchají, a bílé padlí neboli bílá manna (Erisiphe lamprocarpa Link).

2. Štěrbák² neboli endivie³ (C. endivia L., die Endivie — obr. 543) podobá se vnějškem velice čekance. Jest bylina 1—2letá, poněkud nasivělá, dosti lysá, mající dolní listy podlouhlé, chobotnatě vykrajované, často kadeřavé a protisečné, někdy však také nedělené, hořejší lodyžní široce vejčité, srdčitým spodem objímavé a úbory v paždích listův (listenův) obyčejně po pěti. Z modrých kvítků dospívají nažky (f) věnčené šupinkami jen asi 4kráte kratšími nežli jsou samy (— u čekanky jsou šupinky mnohem kratší).

Pocházeje z vých. Indie, pěstuje se u nás někdy v zelinářských zahradách pro chutné listy. Kvete jako předch. v červenci a srpnu.

Rod 2. Kapustka⁴ obecná (Lampsana⁴ communis L., die Milche Rainkohl — obr. 544) jest 1letá bylina s vřetenovitým kořenem a přímou, přes

¹) Viz V. F. Danzer: Čekanka čili cikorie. Návod ku pěstování a zužitkování čekanky.

²) Čes. štěrbák, pol. szczérbak, chorv, štrbka, rus. щербакъ, obsahuje stslov. kmen štrъыъ ( — vyštěrbaný, vyhlodaný), vzhledem ke kracovitým, jako vyhlodaným listům; srovn. s pozn. ¹) na str. 398.

³) Někteří odvozují od entybia a to od intybus (viz pozn. ³) na str. 398). Dle Morisona vzniklo však prý z orient. hendeva = štěrbák.

⁴) Λαψάνη nebo λαμψάνη (od λαπάζω = změkčují) slula Řekům nějaká snadno stravitelná zelenina. Linné přenesl tento název na kapustku, poněvadž mladých listů lze požívati jako salátu. U Jungmanna slove kapustěnka.