Na této straně začíná článek o rostlině:
Kozlík dvoudomý - Valeriana dioica

brk tlusté, dlouhé, plazivé výběžky s listy někdy pouze trojčetnými. Květenství jest směstnanější, načervenale bílé, vonné květy jsou trochu větší a koruny mají delší trubku.

Roste ve vlhkých horských lesích, zvláště v roklích, v příkopech a na březích: v Krkonoších, horách Jizerských, českém Středohoří, horách Krušných, příbramských Brdech a Šumavě, jakož i porůznu v hornatých krajích Moravy a Slezska. Kvete hlavně v máji a červnu.

3. K. dvoudomý (V. dioica L. - obr. 508) má plazivý, výběžkatý oddenek, z jehož konce vyrůstají přímé, jen asi 15—35 cm vysoké, jednoduché, rýhované lodyhy zakončené směstnanou latou růžových nebo bělavých kvítků. Dlouze řapíkaté listy spodní (totiž přízemní, na dolejšku lodyhy a na neplodných výhoncích) bývají nedělené, vejčité nebo kopisťovité, celokrajné nebo vykrajované, listy výše postavené jsou lyrovitě a zpeřeně dělené a přisedlé, k dolejšku súžené. Kvítky, téže povahy jako u kozlíku lékařského, jsou dvoudomé, po případě mnohomanželné: na některých rostlinách (A) větší, prašníkové, s vyniklými tyčinkami, anebo (řidčeji) obojaké, na jiných rostlinách (B) menší, obyčejně bledší a hustěji směstnané, pestíkové, s vyniklými čnělkami, ale neplodnými, uzavřenými tyčinkami. Okolnost, že prašníkové květy jsou větší a tudíž i nápadnější nežli květy pestíkové, hraje důležitou úlohu při opylení, jak vysvětleno na