Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 327:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Dužnatý kořen obsahuje hořkou, nepříjemně páchnoucí, jedovatou látku (bryonin); dříve se ho užívalo v lékařství, zejména jako průjimadla, nyní však ho upotřebují jen ve zvěrolékařství. 2. Na pokrytí besídek sází se někdy p. dvoudomý neboli červený (B. dioica Jacq. — obr. 449). Podobá se docela p. černému až na to, že má řepovitý, na příč vráskovaný kořen vně žlutavý, květy 2domé a bobule šarlatově červené. Kromě toho jsou květenství pestíková — zastoupená často jen jediným květem - kratičce stopkatá, majíce stopky kratší než řapíky listů, z jejichž paždí vyrůstají, a květy pestíkové, o málo menší květů prašníkových, mají kalich mnohem kratší nežli korunu. Planě roste na podobných stanovištích jako předch., ale v zemích jižnějších, na př. už v Dolních Rakousích a snad také v nejjižnější Moravě v úvalu Moravy u Lanžhota a Týnce. Kvete hlavně v červnu a červenci. Rod 4. Posed štětinoplodý neboli libenka rohatá (Sicyos1 angulata2 L., Haargurke — obr. 450) podobá se otáčivou, 3—6 m dlouhou lodyhou, květenstvími a neúhlednými, zelenavě bílými květy posedům předch. Jest však jednoletý, má srdčité, zoubkované listy mělce 5laločné, niťovité úponky okolíkovitě rozvětvené, tyčinky všecky srostlé v hlávku a bobulovité plody jednopouzdré a jednosemenné, skoro suché, posázené štětinkami, jimiž dozravše a od stopek se oddělivše, zachycují se srsti ssavcův a peří ptáků, aby 1) Slovem σίκυος rozuměli staří Řekové naši okurku. 2) Lat. angulatus = hranatý. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |