Na této straně začíná článek o rostlině:
Kropenáč ozimý - Swertia perennis [= Kropenáč vytrvalý - Swertia perennis]
Plavín leknínovitý - Limnanthemum nymphaeoides [= Plavín štítnatý - Nymphoides peltata]

Rod 3. Kropenáč¹ ozimý (Swertia² perennis L., Graublume -obr. 382) vyhání z krátkočlenného, plazivého, bohatě mrcasatého oddenku jednoduché, 1—3 dm vysoké, lysé, nahoře křídlatě 4hranné lodyhy, které jsou řídce porostlé namnoze (alespoň nahoře) zdánlivě vstřícnými, kopinatými, přisedlými listy; spodnější listy jsou však podlouhle elliptičné a súženy v řapík. Květy (F), rozvíjející se v červenci a srpnu, stojí na čtyřhranných stopkách v chudých vidlanech, které skládají bohatou, konečnou, hroznovitou latu. Mají hluboce pětidílný kalich (k) a ocelově modrou, temněji tečkovanou, zřídka žlutavě nazelenalou kolovitou korunu (c), jejíž 5 kopinatých, hvězdovitě rozložených cípů jest tak hluboce od sebe odděleno, že se zdá býti koruna prostoplátečnou. Cípy korunní mají na spodu po 2 třásnitě brvitých medových jamkách (m). V poupěti jsou tyto cípy zkrouceny jako u obou rodů předch.

Tyčinek jest 5 o dlouhých nitkách přirostlých ke koruně. Svrchní semeník (p) s přisedlou bliznou vyvinuje se v 1pouzdrou, mnohosemennou tobolku (f), pukající dvěma chlopněmi. Semena (z) mají křídlatou obrubu.

Opylení protandrických květů může v první době díti se pouze pylem cizím, jejž z mladších květů na dospělé blizny květů starších přenáší hmyz. Aby ze zralých prašníků pyl na bliznu téhož květu se nevysypával, rozpřahují se tyčinky a obloukovitě se prohýbají, takže prašníky se dostanou mezi cípy kor. až pod korunu. Nebyla-li však blizna zúrodněna pylem cizím, pak (dle pozorování Kernerových) ty činky na konci doby květní se opět vzpřimují a prašníky dostávají se do takové polohy, že mohou pyl na bliznu otírati.

Roste na rašelinných lukách v Krkonoších (Riesengrund, Kotel, Sněžná rokle atd.), v horách Jizerských (Buchberk), v horách Krušných (Špicberk u Gottesgabu), na Šumavě (pod Luzným) a na Jeseníku (Velká a Malá kotlina i j.)

Rod 4. Plavín³ leknínovitý (Limnanthemum⁴ nymphaeoides⁵ Lk., Menyanthes nymphoides L., Villarsia⁶ nymph. Vent., Seekanne — obr. 383) má článkovaný, v bahně stojatých vod plazící se oddenek, z něhož vyhání dlouhé,

¹) Vzhledem ke kropenaté koruně.

²) Pojmenován dle nizozemského zahradníka Em. Swerta, který vydal r. 1612 botanické dílo Florilegium.

³) »Jméno české nese po svém obytu« (Presl: Rostlinář).

⁴) Slož. z řec. λίμνη = rybník + άνθεμον = květina.

⁵) Slož. z νυμφαία = leknín + -είδης = podobný.

⁶) Ku poctě Dom. Villarsa, professora ve Štrassburku; zemřel r. 1814.