Na této straně začíná článek o rostlině:
Otočník (rod) - Heliotropium
Otočník evropský - Heliotropium europaeum

(k₂, z) sedí mezi ušty kališními a jsou vnitřní stranou (s) přirostlé ke spodině čnělky, od které se později oddělují.

Po odkvetení ohýbají se stopky plodní dolů, tak že vyvinující se tvrdky jsou zveličelým kalichem jako stříškou chráněny proti dešti.

Způsob opylení jest týž jako u užanky (str. 220), nejčastěji ovšem autogamický, poněvadž drobounké kvítky jsou hmyzem velice málo vyhledávány.

Roste na výslunných a keřnatých pahorcích, v plotech, u cest a na rumištích zvláště v severnější polovině Čech, horní Šumavě, Krumlovsku a Jindřichohradecku, v jižní a střední Moravě, řidčeji v severní části Moravy a ve Slezsku. Majíc chabou lodyhu jest mezi brutnákovitými nejdrsnější a přidržuje se háčkovitými ostny sousedních rostlin.

Rod 16. Otočník¹ (Heliotropium,¹ Sonnenwende) liší se ode všech rodů předcházejících tím, že má semeník s počátku ve tvrdky nerozdělený, tak že krátká čnělka sedí na jeho vrcholku. Náleží sem:

1. Otočník evropský (Heliotropium europaeum L. - obr. 306) - jest jednoletá, 1-3 dm vysoká bylina s přímou, obyčejně větevnatou, lodyhou a střídavými, řapíkatými, vejčitými nebo elliptičnými, celokrajnými, i s lodyhou a kalichy drsně plsťnatými listy. Drobné kvítky, rozvíjející se v červenci a srpnu, jsou sestaveny v bezlistenných vijanech; mají 5dílný kalich (k), který za plodu hvězdovitě se rozkládá, a nálevkovitou, 5klanou korunu (c, c₁) s malými zoubky mezi cípy, ale v ústí bez hrboulků, barvy namodralé nebo bílé. Semeník (p) se-

¹) Slož z řec. ήλιος = slunce + τρέπω = obracím, otáčím, vzhledem k tomu, že květy jsou obráceny ke slunci, což však bývá i u jiných rostlin.