Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 216:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Roste hojně jako plevel na polích, úhorech, mezích a u cest. Kořen obsahuje v mladé kůře (pokud rostlina ještě není docela vyvinuta) červené barvivo, jehož užívají к barvení másla a rosolek; laponské dívky venkovské se jím prý líčí. 2. K. modronachová (L. purpureo-coeruleum L. - obr. 294) jest oproti předch, bylinou vytrvalou, vyhánějíc z šikmého, uzlatého oddenku vedle přímých nebo vystoupavých, i s kopinatými listy srstnatých, květonosných, nejčastěji jednoduchých lodyh též jalové, listnaté výhonky, které se kladou obloukem k zemi a posléze kořenují. Úhledné, nálevkovité, 5cípé koruny mají trubku delší kalicha a jsou barvy nejdříve nachové, potom blankytně modré. Tvrdky jsou bělavé, lesklé a hladké. Roste porůznu na porostlých výslunných stráních a kopcích, ale jen hlavně v širším okolí pražském a nížinách polabských, v střední a jižní Moravě. Také se pěstuje pro okrasu v zahrádkách. Kvete v máji a červnu. 3. K. lékařská neboli vrabí símě1 (L. officinale L. — obr. 295) vyhání z vytrvalého, namnoze vícehlavého oddenku lodyhy 3—8 dm vysoké, nahoře obyčejně bohatě větevnaté, s hojnými, široce kopinatými, přilehle drsně srstnatými listy, jejichž postranní žebra na rubu jsou vyniklá. Květy vyrůstají od května do července jednotlivě z paždí hořejších listů, tvoříce listnaté vijany, které s počátku jsou spirálně stočeny, později se však narovnávají a prodlužují. Jsouce téže povahy jako u k. rolní, mají koruny barvy zelenavě nebo žlutavě bílé a v jícnu jejich řásky vybíhající nahoře v pět nepatrných, dutých hrboulků. Tvrdky jsou bílé, hladké a lesklé, jako z porcelánu. Roste na keřnatých stráních, výslunných kopcích a křovinách středního i západního Polabí, v Teplicko-Žatecku, v střední a jižní Moravě, jakož i v okolí Těšína a Vidnavy ve Slezsku. Tvrdek užívalo se dříve v lékařství proti bolestem kamene. Někde pěstuji tuto kamejku v zahrádkách, vaříce z ni »čaj«. Rod 9. Hadinec2 (Echium,2 Natterkopf) má tvrdky takové jako oba rody předch., ale nálevkovitě zvonkovitou korunu souměrnou, s tyčinkami vyniklými. Vyskytuje se u nás ve 2 druzích: 1. Hadinec2 obecný neboli volský jazyk (Echium2 vulgare L. - obr. 296) vyhání z 2letého kořene četné kopinaté, celokrajné listy přízemní a ze středu jich přímé, tuhé, silné, obyčejně nerozvětvené lodyhy až přes 1 m vysoké, porostlé střídavými, přisedlými listy podobného tvaru jako jsou listy přízemní a poseté 1 ) Srovn. pol. wróble proso, chorv. vrabje seme, rus. воробьиное семя atd. 2 ) Od řec. εχις = užovka, had, vzhledem ke tvaru koruny anebo ještě spíše k dvojklané blizně, podobné hadímu jazyku; staří užívali h. červeného (viz str. 217) proti uštknutí hadímu. Srovn. pol. żmijowiec, chorv. zmiglava, rus. змљевецъ. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |