Na této straně začíná článek o rostlině:
Šišák (rod) - Scutellaria
Šišák obecný - Scutellaria galericulata [= Šišák vroubkovaný - Scutellaria galericulata]
Šišák hrálovitý - Scutellaria hastifolia

Roste na suchých lukách, travnatých stráních a mezích, zejména v nížinách polabských, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice, širším okolí pražském, vzácně též v nižším pásmě pošumavském, jakož i v jižní a střední Moravě, řidčeji v Jeseníku. Co do doby květné shoduje se s čern. obecným.

Rod 11. Šišák¹ (Scutellaria,² Helmkraut) poznává se ode všech ostatních rodů tohoto řádu hlavně tím, že na hořejším pysku 2pyského kalichu má vydutý, šupinovitý výrostek. Vyskytuje se u nás ve 3 druzích:

1. Šišák obecný (Scutellaria galericulata³ L. — obr. 214) vyhání z plazivého oddenku přímé, namnoze větvité, lysé nebo skoro lysé lodyhy s krátce řapíkatými, podlouhle kopinatými, vroubkovanými, na spodu uťatými nebo srdčitými až nezřetelně hrálovitými listy. Květy (F) vyrůstají z paždí hořejších, čím výše menších listů po jednom (tedy nikoli ve vidlanovitých svazcích, jak tomu jest u většiny rostlin pyskatých); poněvadž však bývají na stopkách těchto květů 2 listeny, dlužno za to míti, že každý květ představuje 3květý vidlan, jehož oba postranní květy se ovšem nevyvinuly.

Krátce zvonkovitý, 2pyský, bezžlázně pýřitý nebo lysý kalich nese na hořejším pysku šupinovitý výrostek (š), dle něhož rod šišák ode všech pyskatých se rozeznává. Dlouze trubkovitá, tlamatá, fialově modrá, zřídka bílá koruna (c) má horní pysk 3klaný, dolní však nedělený. Dolejší (vnější) tyčinky jsou delší druhých dvou tyčinek a mají jeden pytlíček prašníkový vyvinutý, druhý zakrnělý (a).

Když koruna odkvětši opadne, přitisknou se oba kališní pysky těsně k sobě, uzavírajíce dozrávající tvrdky (f₁) a zdá se pak, jakoby kalich byl otevřen a prázdný. Když tvrdky úplně dozrály, otvírají se ovšem opět pysky kalicha, aby tvrdky mohly vypadávati (f).

Opylení obstarává hmyz blanokřídlý a motýlové způsobem u rostlin pyskatých obvyklým. Vedle květů obojakých, protandrických, vyskytují se též květy pestíkové a to buď na týchž rostlinách nebo na rostlinách zvláštních.

Roste nejraději ve vlhkých křovích, u potoků, na březích a v příkopech. Kvete v měsících letních.

Rozemnut páchne trochu česnekem, rozkousán chutná slaně a hořce, proto se ho dříve užívalo jako léku proti horečce.

2. Š. hrálovitý (S. hastifolia⁴ L. - obr. 215) podobá se vnějškem druhu předch., má však podlouhle kopinaté listy celokrajné, jen vykrajované, na spodu

1 ) V ruštině rozumí se slovem tím přilbice; přeneseno na tuto bylinu vzhledem ku květům.

2 ) Od lat. scutella = mistička, štítek, vzhledem k vydutému, šupinovitému výrostku na horním pysku kališním.

3 ) Z lat. galericulum = čepička, malá přilba (galea), z téže příčiny.

4 ) Má listy (= folia) hrálovité, t. j. podobné střele (= hasta).