Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 141:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
3. Η. nachová (L. purpureum L. - obr. 188) jest oproti oběma předch. druhům bylina jednoletá, zřídka též dvouletá. Má větevnatou, 1-3 dm vysokou lodyhu, dolejší listy okrouhlé, dlouze řapíkaté, hořejší srdčito-vejčité, čím výše tím kratčeji řapíkaté, oboje srstnaté a po kraji vroubkované. Květy (F), směstnané po 3—5 v úžlabních polopřeslenech, jsou o mnoho menší nežli u obou druhů předch.; nachové, zřídka bílé koruny mají rovnou, tenkou, dole zaškrcenou trubku uzavřenu uvnitř příčným věnečkem chloupků. Roste jako plevel hojně na polích, u cest, v plotech a na pustých místech. Kvete skoro po celý rok (od března až do listopadu). 4. H. objímavá (L. amplexicaule L. — obr. 189) má hned od spodu bohatě rozvětvenou lodyhu, listy většinou okrouhle srdčité nebo ledvinovité, po kraji vroubkované, dolní řapíkaté, horní však přisedlé a lodyhu do polou objímající. Trubka nachové koruny jest rovná jako u druhu předch., není však uvnitř uzavřena věnečkem chloupků. Vedle květů normálně vyvinutých, jejichž koruny se otvírají, objevují se, zvláště časně na jaře a na podzim, drobné kvítky kleistogamické se zakrnělými, nikdy se nerozvíjejícími korunami (obr. 190). Čnělka jejich je zprohýbána a neobyčejně dlouhá ramena bliznová (obr. 190 B) přikládají se těsně k prašníkům, pylem jejich se zúrodňujíce. Ač jsou tedy květy kleistogamické zcela nepatrné, mohou přece vyvinouti dokonalá semena. Pro rostlinu jest to zejména tehdy důležito, když následkem jarních a podzimních chladů z normálních květů semena se nevyvinou, poněvadž hmyz nelétá a pyl nepřenáší. Však i v létě, zvláště za deštivého a chladného počasí, zůstávají koruny normálně vyvinutých květů stále zavřeny a blizny zúrodňují se v nich autogamicky.1 Jest obyčejnou, jednoletou polní plevelí. Kvete od března až do podzimu. 5. H. žlutá neboli pitulník2 (L. galeobdolon3Crantz, Galeopsis4 galeobdolon L., Galeobdolon2 luteum5Huds., Goldnessel - obr. 191) liší se od ostatních hluchavek několika věcmi, proto ji někteří od hluchavek oddělují a činí samostatným rodem. Má totiž koruny žluté, uvnitř hnědě skvrnaté, postranní ušty spodního pysku dokonale vyvinuté (F) a prašníky lysé. Kromě toho vyhání z oddenku vedle vystoupavých lodyh položené, listnaté, někdy kořenující výběžky. Listy jsou vejčité, čím výše užší, tak že hořejší bývají vejčitě kopinaté, všecky pak jsou vroubkované. 1 ) Viz v Termin. slovn. ve sv. I. pod heslem pseudokleistogamie. 2 ) Rus. пикулбникъ znamená naši konopici (Galeopsis). 3 ) Slož. z řec. γαλέα = tchoř + βδόλος = zápach, vzhledem k tomu, že rozemnuté listy některých druhů nepříjemně páchnou. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |