Na této straně začíná článek o rostlině:
Všivec (rod) - Pedicularis
Všivec lesní - Pedicularis silvatica [= Všivec lesní - Pedicularis sylvatica]

(F) poměrně malý, poněkud dolů sehnutý, po kraji vroubkovaný a fialově tečkovaný. Ostatně má nízkou, namnoze jednoduchou, lysou lodyhu, podlouhlé až podlouhle kopinaté, vroubkovano-pilovité, drsné listy dolejškem trochu objímavým přisedlé a kopinaté, bledavé listeny jakož i lysé kalichy obyčejně poseté černými tečkami a čárkami

Roste pořídku na travnatých stráních a lukách vyšších Krkonošů, Kladského Sněžníku, Krušných hor, Jeseníku a Beskyd. Kvete jako oba předcházející hlavně v červenci a srpnu.

Rod 12. Všivec¹ (Pedicularis¹, Läusekraut) shoduje se celkem s rodem předch., má však kalich 5klaný nebo 2pyský, s řeřabatě laločnatým okrajem. Patří sem 4 druhy vesměs cizopasné:

1. Všivec lesní (Pedicularis silvatica L. — obr. 150) vyhání z dvouletého až vytrvalého, řidčeji jednoletého kořene obyčejně lodyh několik: prostřední, hlavní lodyha jest pouze 5—15 cm vysoká, stojí přímo a má hned od spodu v paždích listů úhledné květy; postranní lodyhy jsou položené nebo vystoupavé a mají květy až na koncích. Střídavé listy jsou hluboce zpeřeně dělené v zubaté, zblížené úkrojky. Květy, rozvíjející se hlavně v máji a červnu, mají napuchlý, pětihranný, síťnatě žilkovaný kalich (k) rozeklaný na konci v 5 nestejných, řeřabatě zubatých uštů a nachovou tlamatou korunu (F, c), jejíž spodní pysk jest trojlaločný, horní skoro rovný, z předu přilbicovitý a se stran smačknutý. Dvojmocné tyčinky jsou nitkami přirostlé ke koruně (c); žluté prašníky jejich (a) skládají se ze dvou od sebe oddělených pouzder, která se súžují na spodním konci ve špičku a přirůstají k nitkám hřbetem (tedy na příč). Ze svrchního semeníku o dlouhé čnělce vyvinuje se 2pouzdrá, mnohosemenná tobolka (f) pukající ve 2 chlopně.

Opylení děje se podobným způsobem jako u kokrhele malokvětého (str. 109). Autogamie však u tohoto a násl. druhu jest vyloučena.

Roste hojně na mokrých lukách a lesních bařinách.

Patří jako všechny druhy všivců k rostlinám cizopasným, přissávaje se svými kořínky na kořeny rostlin sousedních podobně jako kokrhel (str. 111). Příssavných bradaviček však jest velice poskrovnu, na každé kořenové větvi od spodu oddenku vybíhající jen většinou po jedné. Poněvadž koncem léta kořen hostitelky, jsa úplně vyssát zahyne, stane se příssavná bradavička nepotřebnou a odumře. I musí všivec, jsa oproti ostatním cizopasným rodům tohoto řádu bylinou namnoze dvou-

¹) Odvaru z této byliny užívalo se prý druhdy proti vším (= pediculus). Srovn. též rus. гнидица, pol. gnidosz, chorv. ušivka.