![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 103:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
nabývá tento druh oproti předcházejícím docela jiného vnějšku. Ostatně líší se k. jarní od ostatních krtičníků také tím, že květům jeho (c1) chybí patyčinka; proto jej někteří považuji za samostatný rod — Ceramanthe. Ušty kalicha jsou podlouhlé, bez blanitého okraje (F). Zralé tobolky (f) otvírají se dvěma chlopněmi jako u druhů předch. Vyskytuje se jako vzácnost v Čechách v okolí Karl. Varů, na Moravě v údolí Svitavy na úpatí Hádů mezi Obřany a Bilovicemi (v Brněnsku) a zplaněle v selských zahrádkách ve Slezsku těšínském mezi Cisownicí a Ustroněm. Hojněji vyskytuje se v západnější Evropě, kde jej též místy pěstují pro včely, anyť květy obsahují mnoho medoviny. Kvete oproti předcházejícím druhům již v květnu (a červnu). Rod 6. Konitrud1 lékařský (Gratiola1 officinalis L., Gnadenkraut — obr. 137) vyhání z plazivého, šupinatého oddenku vystoupavé, 1-3 dm vysoké, nahoře 4hranné lodyhy se vstřícnými, přisedlými, kopinatými, 3žilnými, po kraji oddáleně pilovitými listy. Z paždí listů vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách úhledné květy (obr. 138), mající hluboce 5dílný kalich (k) se 2 listenci (b) a 2pyskou, běložlutou, načervenale naběhlou korunu (c) s horním pyskem nazpět ohrnutým. Tyčinky jsou 4 dvojmocné, nitkami ke koruně přirostlé; ale obě delší (a) mívají prašníky (ve květu právě rozkvetlém) zakrnělé, takže jsou jalové. Ze svrchního semeníku (p), který jest protažen v jednoduchou čnělku s 2laločnou bliznou, vyvinuje se mnohosemenná, dvoupouzdrá tobolka (f) pukající 2 chlopněmi. Roste na močálovitých lukách a na březích vod, zejména v říčním štěrku a v příkopech, v Čechách v nížinách polabských, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice a Teplicko-Žatecku, vzácněji v širším okolí pražském, na Moravě nejhojněji při dolní Moravě a Dyji; jinak jest ve střední a jižní části Moravy dosti vzácný, v českomoravské vysočině pak chybí. Také ve Slezsku (u Těšína a v Opavsku) se vyskytuje. Kvete v měsících letních. Celá rostlina má palčivou, hořkou chuť a užívalo se jí (zvláště oddenku) jakožto počisťujícího prostředku. Rod 7. Kejklířka1 (Mimulus,1 Gunklerblume) má korunu tlamatou, 1) Zdrobn. slovo lat. gratia = milost, vzhledem k přehnané druhdy pověsti o veliké léčivosti této byliny, kterou prý bohové lidem jako zvláštní milost udělili. Doslovným překladem latinského názvu vzniklo něm. Gnadenkraut, dříve genadkrut a od toho nejspíše i náš konitrud. Též v polštině slove podobně: konitrud, trud, koński trud. 2) Zdrobn. slove od mimus (řec. μίμος) = kejklíř, vzhledem ke tvaru květův. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |