Na této straně začíná článek o rostlině:
Rukev barborkovitá - Roripa barbaraeoides [= Rukev - Rorippa x anceps]
Rukev obojživelná - Roripa amphibia [= Rukev obojživelná - Rorippa amphibia]
Rukev zemní - Roripa terrestris [= Rukev - Rorippa austriaca x sylvestris]

- 99 -

dlouhé a více než 4krát delší než širší. Jest ze všech druhů nejobecnější, rostouc hlavně v příkopech, u cest, na vlhkých polích a lukách. Kvete současně s předcházející. Jest značně proměnlivá.

3. Na březích dolejší Vltavy a Labe, jakož i v jižní Moravě (v okolí Břeclavi) vyskytuje se r. barborkovitá (R. barbaraeoides Čel., Nast. barb. Tausch — obr. 161), která, jsouc předcházející úplně podobna a s ní současně kvetoucí, má listy peřenoklané (na dolejšku lodyhy lyrovitě peřenodílné) a šešule podlouhle elliptičné, jen asi 3krát tak dlouhé jak široké a to na stopkách skoro 2krát delších nežli jsou samy.

4. R. obojživelná (R. amphibia Bess., Nasturtium amphibium R. Br. obr. 162) má obyčejně dutou, často dolejškem plazivou a kořenující lodyhu. Listy jsou tvaru měnivého: kopinaté, v řapík súžené a mělce zubaté; lyrovité peřeno-

dílné i peřenoklané; a na ponořené části lodyhy (ve vodě) často hřebenitě peřenodílné. Ať jsou však listy tvaru jakéhokoli, jsou vždy ke spodu súženy a nemají zpravidla na spodině řapíku oušek. Šešule (f) jsou elliptičné, naduřelé, pouze 2—3krát delší než širší a spočívají na odstálých stopkách 3—5kráte delších nežli jsou samy.

Jest v příkopech a na březích rybníků v některých krajinách dosti hojná; v Čechách hlavně v krajích posudetských, v Polabí, v pořičí dolní Vltavy a střední Ohře, jakož i v krajině krumlovsko-budějovicko-třeboňské, na Moravě hlavně v části jižnější a střední, ve Slezsku nejvíce v Těšínsku. Květy rozvíjejí se oproti předcházejícím druhům již v květnu a vytrvají až do července.

5. R. zemní (R. terrestris Cel., Nast. terr. Tausch) má na rozdíl od předch. lodyhu plnou, již od spodu přímou, nekořeňující, listy většinou nedělené, vejčitě