Na této straně začíná článek o rostlině:
Čarovník obecný - Circaea lutetiana [= Čarovník pařížský - Circaea lutetiana]
Čarovník horský - Circaea alpina [= Čarovník alpský - Circaea alpina]
Čarovník prostřední - Circaea intermedia [= Čarovník prostřední - Circaea x intermedia]

- 590 -

1. Čarovník obecný neboli černokvět (Circaea lutetiana¹ L. - obr. 897) vyhání z dlouhočlenného oddenku 2-5 dm vysoké, pýřité lodyhy s řapíkatými, vstřícnými, vejčitými, mělce zubatými, na spodu často přísrdčitě vykrojenými listy a s konečným hroznem načervenalých, později bělavých kvítků (F), které mají spodní, vejčitý, 2pouzdrý semeník (p, f₁) porostlý krátkými, žláznatými štětinkami, zabraňujícími drobnému, bezkřídlému hmyzu vstup do květu; k semeníku přirůstá na vrcholku trubkovitá číška (t), nesoucí 2 dolů sehnuté, opadavé, korunovitě zbarvené lístky kališní (k), dva srdčitě vykrojené plátky kor. (c) a dvě tyčinky, jejichž pyl jest téže povahy jako u pupalky (str. 576). Dlouhá, tenká čnělka jest na vrcholku rozeklána ve 2 paličkaté bliznové laloky.

Květy čarovníku jsou dimerické a tetracyklické, t. j. útvary jejich (kalich, koruna, tyčinky a plodolisty pestíku) jsou po 2 a stojí ve 4 kruzích (obr. 898). Takové květy nemá žádná jiná rostlina naší květeny.

Plod (f, f₁) jest 2pouzdrá, hruškovitá, háčkovitými, měkkými ostny posázená, suchá bobule, obsahující v každém pouzdře pouze po 1 semenu. Háčky chytají se plody těla zvířat a ta roznášejí je pak po okolí.

Opylení obstarávají hlavně mouchy, které, lízajíce na dně květu medovinu, otírají si pyl ze zralých prašníků na břicho a přenášejí jej pak na paličkovitou bliznu květu jiného.

Roste porůznu ve stinných, vlhkých lesích. Jest jako oba násl. druhy bylina vytrvalá. Kvete od června do srpna.

2. Č. horský (C. alpina L. - obr. 899) podobá se velice č. obecnému, jest však ve všech částech slabší, jen 10-20 cm vysoký a zcela lysý. Listy má na spodu srdčitě vykrojené a po kraji oddáleně zubaté. Pod každým kvítkem řídkého hroznu možno pozorovati štětinkatý listen, který č. obecnému chybí. Při povrchním ohledání se ovšem listeny snadno přehlednou (- také na obrazci našem nejsou patrny). Trubkovitá číška jest asi o polovici kratší nežli semeník, na němž spočívá, a plátky kor., kratší kalicha, jsou nehetnaté.

Plod jest jednostranně kyjovitý, jednopouzdrý a jednosemenný.

Roste porůznu ve vlhkých horních a rašelinných lesích. Kvete až v červenci a srpnu.

Vytvořuje na koncích podzemních, as ½ dm dlouhých šlahounech vejčité hlízky, z nichž opět nové rostliny vzrůstají, tak že vznikají z původní jediné rostliny široké, řídké trsy.

3. Č. prostřední (C. intermedia Ehrh. — obr. 900) soustřeďuje na sobě znaky obou druhů předcházejících, proto snad jest jejich míšencem. Podobá se velikostí a listy č. obecnému, lysou lodyhou však a listeny (které se ovšem též snadno přehlédnou) č. horskému. Květy mají číšku zdéli nebo o něco delší semeníka a nezřetelně nehetnaté plátky kor. asi zdéli lístků kališních. Plod jest hruškovitý a 2pouzdrý, ale jedno pouzdro bývá zhusta i s vajíčkem zakrnělé.

¹) Lat. Lutetia = Paříž, poněvadž prý roste hojně v okolí tohoto města.