Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 555:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 555 - 4. Spilocaea pomi jeví se týmž způsobem jako u jablek (str. 551). 5. Hnití ovoce, jež začíná často již na stromě, zaviňuje plíseň hlavičkatá (Mucor), ku které pak záhy se přidružuje plíseň sivá (Penicillium glaucum), po případě též Μonilia fructigena (srovn. str. 551). 3. V jižní Moravě, zejména v okolí Znojma, vyskytuje se dílem pěstovaná, dílem zplaněle H. sněžní (P. nivalis Jacq., Schneebirne — obr. 843), která má řapíky 3—4krát kratší nežli čepele, jež jsou vejčité, jen vpředu tupě pilovité, ostatně celokrajné, vespod běloplstnaté a na středním nervu žláznaté. Veliké, bílé květy s fialovými prašníky maji plstnaté stopky i kalichy a dospívají v plody kulaté, podobné červenožlutým jablíčkům; dozrávají teprve začátkem zimy. Kvete v máji. 4. Jeřáb1 obecný (P. aucuparia2 Gärtn., Sorbus3 aucuparia L., Eberesche - obr. 844) má listy lichozpeřené, složené z 9-17 podlouhle vejčitých, pilovitých lístků, které jsou v mládí vespod řídce plsťnaté, později však olysají. Bílé květy (F), rozvíjející se v květnu a červnu, skládají bohaté, chocholičnaté laty, jimiž nápadnost květů se značně zvyšuje; u jeřábu jest toho tím více zapotřebí, poněvadž jednotlivé kvítky jsou poměrně drobné a rozkvétajíce později, když strom se byl listím již oděl, jsou tu a tam pozakryty listy. Mají tutéž stavbu jako květy jabloňové, avšak pouze 3 nebo 4 čnělky. Vyvinují se z nich kulaté malvice (f) zvíci bohatého hrachu, které zrajíce krásně zčervenají; jen zřídka jsou plody barvy žluté. Sází se hojně podél silnic zvláště v chudých, neúrodných krajinách a roste též planě na stráních a v horních lesích. Malvicemi jeho, které nápadným zbarvením a pak tím, že jich bývá vždy nahromaděn velký počet při sobě, jsou z daleka viditelny, živí se v zimě mnozí ptáci; ti zanášejí trusem semena uzavřená ve tvrdých, nestravitelných pouzdrech na vzdálená místa, často i na věže a zdi, přispívajíce tak značně k rozšíření tohoto stromu. Na severu připravují z jeřabin ocet a kořalku (jeřabinku) a zmrzlých též pojídají. 1) Vyskytuje se i v jiných řečech slov., na př. pol. jarzębina, chorv. srb. jarebina atd. Obsahuje kmen stslov. rembъ, = pestrá, vzhledem k červeným plodům; v nářečí slováckém znamená dosud jarabý tolik co červenavý. 2) Z lat. aucupium = chytání ptákův (avis = pták + cupio = žádám), vzhledem k tomu, že se jeřabin užívá jako vnadidla na ptáky. 3) Viz pozn. 2) na str. 556. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |