Na této straně začíná článek o rostlině:
Třešeň ptačí - Prunus avium

- 530 -

1. Třešeň¹ ptačí² (Prunus avium² L., Cerasus³ dulcis⁴ Gärtner, Süsskirsche obr. 805 a 806) je strom s rozkladitými, dosti tlustými, hladkými větvemi a vejčitými, po kraji pilovitými, nelesklými, na rubu více méně pýřitými listy, které mají dva úzké, záhy opadavé palisty a pod čepelí na řapíků 1-2 tmavočervené žlázky, vyměšující nasládlou tekutinu. Někteří biologové vysvětlují účel těchto žlázek v ten rozum, že vyměšovanou tekutinu lízají rádi mravenci, kteří za ní hojně na listy vylézají a chrání listů pak proti rozmanitým vetřelcům, zejména proti některým housenkám a larvám. V mládí bývají listy ve dvé řasnatě složeny a takřka slepeny lakovitým povlakem, kterým se zamezuje vyzařování tepla za chladných nocí, jakož i přílišné vypařování vody za slunných dnův a to tím více, any listy jsou ke slunci obráceny hranou, nikoli plochou.

Dlouhostopečné květy (F) objevují se před listy v dubnu a květnu, vyrůstajíce většinou na kratičkých pavětvičkách v chudých okolících. Na spodu okolíků je po několika šupinách, které zahalovaly květy, dokud byly útlými poupaty, proti mrazu, dešti a jiným nepohodám. Rozvité květy bývají většinou obráceny více méně k zemi nebo na stranu, čímž pyl i medová šťáva v číšce se vylučující jsou chráněny před zmoknutím; proto také asi mívají třešně z našich ovocných stromů ovoce nejjistěji. Na okraji baňkovité číšky (t) je 5 nazpět ohrnutých, červenavých lístků kališních (k), 5 sněhobílých, slabě libovonných, široce vejčitých plátků korunních a nejčastěji 30 tyčinek sestavených ve 3 kruzích, jak znázorněno diagramem (obr. 807). Tyčinky vnějšího kruhu jsou nejdelší, vnitřního kruhu nejkratší.

Svrchní semeník (p), tvořený jediným plodolistem a nesoucí jednoduchou čnělku, sedí volně na dně číšky (t), která nikterak s ním nesrůstajíc později usýchá a i s kalichem opadává.

Opylení pylem cizím obstarává hmyz, který vyssává ze dna číšky medovinu a požírá pyl. Když květ rozvil, má sice dospělou bliznu, ale prašníky jsou ještě zavřeny, vyjímajíc prašníky nejkratších, vnitřních tyčinek. Poněvadž blizna jest asi ve stejné výši s vnějšími tyčinkami, může na ni hmyz, přilétaje ze starších

¹) Vyskytuje se i v jiných nářečích slov., na př. rus. čerešna, pol. trześnia, chorv. trešnja atd. Původ jeho dlužno hledati v lat. cerasus nebo v persk. keras; viz pozn. ²) str. 533.

²) Lat. avium = ptačí, jsouť peckovice oblíbenou potravou mnohých ptáků.

³) Viz pozn. ²) na str. 533.

⁴) Lat. dulcis = sladký, oproti druhu násl., který má plody nakyslé.