Na této straně začíná článek o rostlině:
Toten lékařský - Sanguisorba officinalis [= Krvavec toten - Sanguisorba officinalis]

- 516 -

Rod 10. Toten¹ lékařský (Sanguisorba³ officinalis L., Wiesenknopf — obr. 785) podobá se vnějškem, zejména lichozpeřenými listy a strboulovitým květenstvím krvavci. Má lodyhy až 1 m vysoké, nahoře rozvětvené, listy 4—6jařmé, složené z lístků vejčitých, ostře pilovitých a strboulky květní většinou vejčité; z hustě směstnaných kvítků rozvíjí se nejprve květ nejvyšší a po něm květy ostatní, níže stojící; květy nejspodnější rozvíjejí se naposledy. Stavba kvítků (obr. 785 F, F₁ a obr. 784 B) jest takováto: na okraji vejčité číšky spočívají 4 lístky kališní (i), které jsou tmavonachově zbarveny a zastupují zároveň chybějící korunu, 4 zákališní tyčinky s červenými prašníky, jež jsouce asi zdéli kalicha z květu daleko nevyčnívají, a jediný, v číšce ukrytý pestík, jehož čnělka se zakončuje hlavatou, bradavičnatou bliznou. Plod jest nažka, obalená vytrvalou číškou.

¹) Srovn. s pol. tutuń, tytuń = tabák (Nicotiana) a chorv. tutun = podběl. Obsahuje snad stslov. kmen zvuk, pol. tęten = bubnovati, anyť květní strboulky podobají se paličkám (jimiž tluče se na buben).

³) Z lat. sanguis = krev + sorbeo = pohlcuji, poněvadž se ho druhdy užívalo k stavení krve. Odtud i názvy jeho v jiných slov. řečech, na př. v polšt. krwiściąg, chorv. krvostnica.