Na této straně začíná článek o rostlině:
Krvavec obecný - Poterium sanguisorba [= Krvavec menší - Sanguisorba minor]

- 514 -

natý oddenek, z něhož vyhání přetrhovaně lichozpeřené, chlupaté listy, složené z lístků vejčitých, pilovitých, velice podobných lístkům jahodníka, a chabé, tenké, huňaté lodyhy, které listy přízemní sotva přerůstají, mají několik listů trojčetných a v konečném chocholíku několik (3—6) žlutých květů, rozkvétajících v máji a červnu. Tyto mají zvonkovitou číšku, s jejímž okrajem srůstá dvojitý kalich: vnější (kalíšek) veliký, rozeklaný v 5 nebo 10 cípů, vnitřní malý, 5zubý, a kromě těchto 5 kor. plátků a 5—10 tyčinek. Semeník o 2 čnělkách srůstá úplně s číškou. Plod jest nažka, uzavřena v číšce věnčené vytrvalým kalichem.

Vedle květů normálních objevují se též květy menší, bez korunních plátků, které se ani nerozvíjejí, ale přece vytvářejí dokonalá semena (květy kleistogamické).

Patře hlavně květeně uherské a jihoevropské vyskytuje se jakožto vzácnost v hájích u Všeminy (směrem k Trnavě) blíže Vyzovic v moravských Karpatech, kdež jej r. 1894 objevil farář Ign. Pouč.

Rod 9. Krvavec¹ (Poterium²) má 4četné květy s jednoduchým okvětím (jako rod násl.), ale mnohomanželné a o větším počtu tyčinek. U nás se vyskytuje ve 2 druzích:

1. Krvavec obecný (Poterium sanguisorba³ L., Sanguisorba minor Scop., Bibernelle - obr. 783), někde též bedrníkem zvaný, vyhání z vytrvalého oddenku dlouhé, lichozpeřené listy složené z 9-19 široce vejčitých, hluboce pilovitých lístků a štíhlé, hranaté, často červeně naběhlé lodyhy s listy podobnými. Drobné, neúhledné květy (obr. 783 F a obr. 784 A) jsou směstnány v konečných, kulovatých strboulech a rozvíjejí se od května do srpna nejčastěji týmž sledem jako u rodu následujícího. Mají vejčitou číšku rozšířenu na okraji ve 4 ušty kališní (k) s počátku zelené, později načervenalé a jsou mnohomanželné: na spodu strboulu obojaké (F₁) a prašníkové (F₂), navrchu pestíkové (F₃). Tyčinek jest okolo 20 a vyčnívají svými žlutými prašníky daleko z kalichu. Pestíky jsou 2—3 v číšce úplně ukryté; každý z nich obsahuje po jednom semenu a má čnělku zakončenu štětičkovitou, později červenou bliznou, která dospívá dříve nežli se počnou prašníky vypylovati. Koruna však chybí. Plod skládá se ze 2-3 nažek, ukrytých ve vytrvalé, 4hrané číšce, která později ztvrdne a dostává síťovitě svraskalý povrch.

¹) Srovn, s pozn. ²) na str. 516.

²)Z řec. ποτήριον = pohár, vzhledem ke tvaru kalicha.

³) Podobá se totenu; viz pozn. ²) na str. 516.