Na této straně začíná článek o rostlině:
Mochna křovitá - Potentilla fruticosa
Kuklík obecný - Geum urbanum [= Kuklík městský - Geum urbanum]

- 510 -

složené z lístků užších, které mají po celém okraji 7—13 (u slabších rostlin též jen 5-9) zubů a jsou na rubu pýřité (nikoli plsťnaté), ovšem na nervech porostlé dlouhými hedvábně lesklými chlupy.

Roste tu a tam na trávnících a mezích od Prahy až k Dobříši a Křivoklátu a to obyčejně hromadně. Kvete v touž dobu jako předch.

V zahradách pěstuje se vedle jiných často mochna křovitá (P. fruticosa¹ L. -obr. 775). Jest keř až 1 m vysoký, s 2 — 3jařmě lichozpeřenými listy, jejichž lístky jsou podlouhle vejčité a celokrajné; žluté květy jsou zvíci květů m. husí. — Pochází ze Sibiře; roste však také planě v Pyreneích.

Rod 6. Kuklík:² (Geum,³ Nelkenwurz) má pod kalichem 5 lístků vnějšího kalicha jako mochna, ale nažky jsou opatřeny konečným ocasatým přívěskem (vytrvalou čnělkou). U nás ho rostou 3 druhy:

1. Kuklík obecný neboli benedykt² (Geum urbanum⁴ L. — obr. 776) jest vytrvalá bylina mající přímou, větevnatou, srstnatou lodyhu, která se obyčejně vidličnato-vrcholíkovitě rozvětvuje v nemnohé větve, a listy trojího druhu: nejspodnější jsou totiž přetrhovaně a lyrovitě lichozpeřené, dlouze řapíkaté, hořejší listy lodyžní jsou 3dílné nebo 3klané, krátce řapíkaté a velikými palisty opatřené, nejhořejší pak jsou obyčejně jednoduché a přisedlé. Květy (F, F₁), objevující se od května do července, stojí jednotlivě na koncích větví. Mají na okraji ploché číšky 5 lístků kališních (k), s nimiž střídá se vně 5 menších lístků kalíška (k₁), uvnitř 5 žlutých plátků korunních, které jsou asi tak dlouhé jako kalich, a četné tyčinky; četné pestíky, spočívající na kuželovitém lůžku, dospívají v nažky (f) s vytrvalou, asi uprostřed kolénkatě prohnutou čnělkou, sedící na vrcholku (nikoli po straně jako u jahodníka a mochen). Touto čnělkou, jejíž hořejší část později upadne a nový konec se vyvine v háček, chytají se nažky na srst zvířatům a na šat lidem a tak se daleko rozšiřují.

Před deštěm a na večer ohýbají se stopky květní dolů, aby květ netrpěl vodou dešťovou a rosou. V rozvitých květech dospívají nejprve vnitřní blizny, vy-

¹) Lat. frutex = křoví.

²) Tak slove i v polštině (kuklik, benedykt), chorv. benedičina, žehnani koren. Druhé jméno vztahuje se k tomu, že kořeny jeho sbíraly se kolem sv. Benedikta (21. března); tím vysvětluje se i název první, neboť sv. Benedikt byl mnich a nosil kuklu.

³) Zove se tak již u Plinia; snad od γενω = chutnám, vzhledem k vonnému kořeni.

⁴) Lat. urbanus = městský, jemný (vonný).