Na této straně začíná článek o rostlině:
Trnovník - Robinia pseudacacia [= trnovník akát - Robinia pseudacacia]

- 401 -

stuje u nás pro okrasu v zahrádkách a v některých okresích Švýcar jako pícní rostlina na polích. Druhdy měla dobrou pověsť v lékařství.

Rod 14. Trnovník neboli akát (Robinia¹ pseudacacia² L., Robinie - obr. 638) jest strom až 25 m vysoký, s rozkladitou korunou. Lichozpeřené listy skládají se z 5-8 jařem vejčitých, celokrajných lístků, které spočívají na kloubnatých řapíčcích a jsou zakončeny kratinkou bodlinkou; postranní lístky mají po jednom, konečný 2 šidlovité palístečky. Na spodu jsou listy většinou ozbrojeny dvěma silnými trny, přeměněnými to palisty, které zdřevnatí a vytrvají na větvích až do příštího léta, jsouce na jaře ochranou mladým pupenům mezi nimi vyrůstajícím.

Za parných hodin poledních, zvláště v měsíci červenci, zvedají se lístky do svislé polohy, aby žhavé paprsky sluneční na ně tak kolmo nedopadaly a přílišné vypařování se zamezilo.³ Na večer a zvláště na podzim sklánějí se však lístky svisle dolů, tak že svými spodními stranami se téměř dotýkají, čímž se zabraňuje přílišnému vyzařování tepla za chladnějších nocí.⁴ To jest také asi příčinou, že strom shazuje na podzim listy poměrně dosti pozdě, kdy většina našich stromů už listy shodila.

Zajímavo, že kromě pupenu úžlabního, vyvinují se později ještě pupeny nahrazovací v podobě malých hrboulků v dutinkách blíže stloustlé spodiny řapíku. Proto neopadávají na podzim listy dokonale, ale nejspodnější část řapíků zůstává na větvích. Odumře-li příštího jara prýt z prvního pupenu vzrostlý (mrazem nebo jiným vlivem) vyvine se nový prýt z pupenu nahrazovacího.

Bílé, vonné květy, objevující se u nás současně s listy, v jižní Italii však před listy, jsou sestaveny do převislých, bohatých hroznů. Mají obyčejně červenavě

¹) Vespasian Robin, zahradník Jindřicha IV., krále franc., přivezl tento strom r. 1630 ze severoamerické Virginie poprve do Francie a zasadil jej v Jardin des plantes v Paříži, kde ještě r. 1869 jakožto patriarcha evropských trnovníků byl ukazován.

²) Z řec. ψευδής = lživý, nepravý + ακακία = akácie.

³) Podobné (paraheliotropické) pohyby proti přílišnému ozařování za parných dnů vykonávají i jiné rody rostlin motýlokvětých, na př.: čimišník, dřezovec, měchýřník, komonice, vojtěška, vlčí bob, některé druhy jetele, vikve, kozince atd.

⁴) Také tyto pohyby (nyctotropické), za tou příčinou vykonávané, aby se zamezilo zmenšením povrchu přílišné vyzařování tepla do okolního vzduchu za chladných nocí, jsou u tohoto řádu dosti hojné. Vykonávají je na př. listy: dřezovce, čičorky, vojtěšky, štírovníka, čilimníků, některých kozinců, fazolu, vlčího bobu a j.