Na této straně začíná článek o rostlině:
Koniklec jarní - Pulsatilla vernalis
Koniklec horský - Pulsatilla alpina [= Koniklec alpinský - Pulsatilla alpina]
Žluťucha (rod) - Thalictrum
Žluťucha úzkolistá - Thalictrum angustifolium [= Žluťucha lesklá - Thalictrum lucidum]

— 31 —

4. Κ. jarní (Ρ. vernalis Mill. — obr. 43) má přízemní listy kožovité, přezimující, jednoduše lichozpeřené nebo peřenosečné, složené ze 3—5 vejčitých, většinou trojklanných lístků (úkrojků), nízký stvol a přímý, zvonkovitý, uvnitř bílý, vně narůžovělý květ. Roste na příkrých stráních v Krkonoších a Jeseníku, ale také v písečnatých borech v okolí Jindř. Hradce, Plzně, Ml. Boleslavi a Bělé, jakož i na pahorcích kolem Hustopeče na Moravě.

5. Ve vysokých Krkonoších vyskytuje se kromě předcházejícího druhu na travnatých stráních k. horský (P. alpina Schult. — obr. 44), který má též bílé, (zřídka bledožluté) květy s 5—8 lístky okvětními, ale oproti všem ostatním koniklecům má listeny, stojící v přeslenu, dvakrát zpeřené a tudíž podobné listům přizemním.

Z míšenců vyskytuje se u nás nejčastěji k. Hackelův (P. Hackelii Pohl) v okolí Prahy, Litoměřic a Bělé. Jeví na sobě znaky k. lučního a k. otevřeného.

U Vrbělé v Mladoboleslavsku byl pozorován míšenec k. lučního a k. jarního.

Rod 10. Žluťucha¹ (Thalictrum², Wiesenraute) má pravidelné květy se 4-5četným, opadavým okvětím (korunovitě zbarveným kalichem), sestavené obyčejně v latách, listy nejčastěji složitě zpeřené a nažky bezocasé. Obsahuje 6 druhů:

1. Žluťucha úzkolistá (Thalictrum angustifolium L. - obr. 45) jest jako všecky žluťuchy rostlina vytrvalá. Má krátký, trsnatý oddenek, přímou, podél rýhovanou, nahoře latnatě rozvětvenou, až přes 1 m vysokou lodyhu a 2—3krát lichozpeřené listy, složené z úzkých lístků, které jsou buď úplně celokrajné, nebo na konci 2—3zubé, vespod nasivělé a pýřité. Drobné, přímé kvítky (F) jsou sestaveny do svazečků a tyto v bohaté chocholičnaté laty. Mají 4—5listé, vonné, zelenavě žluté okvětí (o) — vlastně kalich, anať koruna chybí — které záhy opadává, několik přímo stojících tyčinek a několik pestíků, z nichž se vyvinují přisedlé, přímé, žebernaté nažky (f). Poněvadž zralé prašníky nejsou chráněny

1 ) Některé druhy, zvláště žl. menší obsahují v kořenu i listech žluté barvivo.

2 ) Řecky slove (u Dioscorida) δάλικρον, snad od slovesa δάλλω = kypím, pučím, vzhledem k bohatým listům a květům.