Na této straně začíná článek o rostlině:
Chmerkovité - Scleranthaceae [= Hvozdíkovité - Caryophyllaceae]
Chmerek roční - Scleranthus annuus

Řád XXVI. Chmerkovité (Scleranthaceae)

jsou drobné byliny s kolénkatými, vidličnatě větvitými lodyhami a vstřícnými, úzkými, bezpalistými listy. Drobné, zelenavé kvítky mají 5cípý kalich srostlý s trubkovitě zvonkovitou číškou a obyčejně 10 tyčinek na obvodě této číšky upevněných (obr. 489); některé tyčinky bývají však často neplodné nebo docela potlačené. Koruna vždy chybí. Jediný pestík, ukryt úplně v číšce, skládá se ze 2 plodolistů a nese na vrcholku 2 čnělky; mění se v nažku, ukrytou v číšce a vytrvalém kalichu. Jediné semeno jest upevněno ve středu na dně semeníku a má zakřivený, okolo bílku stočený klíček (obr. 487 s). Právě tyto poslední 2 vlastnosti a pak kolénkatá lodyha se vstřícnými listy jsou příčinou, že tento řád rostlin klade se s řádem předcházejícím do nejbližšího příbuzenstva ptačincovitých (Alsineae), od nichž dokonalou číškou a nedostatkem koruny značně se odchyluje. Náleží sem z naší květeny pouze jediný rod chmerek (Scleranthus) o 3 druzích:

1. Chmerek¹ roční (Scleranthus² annuus L., jähriger Knäuel - obr. 487) jest jednoletá nebo dvouletá, zřídka vytrvalá bylinka, jejíž nízká (8—20 cm vysoká), kolénkatá lodyha hned od země v četné, i s lodyhou pýřité, travozelené větve vidličnatě se rozvětvuje a vytváří husté trsky. Listy jsou čárkovitě šidlovité a vstřícné. Neúhledné, zelené kvítky (F), objevující se od května až do října, vyrůstají jednak z úžlabí listů, jednak jsou směstnány v husté svazečky na koncích větví. Mají pohárkovitou číšku s 5 špičatými, rovnými (nikoli kápovitými), zelenými lístky kališními, které jsou vroubeny jen uzounkou, bělavou mázdrou a i po odkvetení zůstávají přímo nebo šikmo odstálé (f). Tyčinek, jež jsou 3—4krát kratší kalicha, bývá obyčejně 10, ale jen 2-5 z nich plodných. Plátky korunní chybějí docela. Semeník srůstá s číškou, jenom 2 čnělky jeho jsou volné; vyvinuje se z něho jednosemenná nažka, pozakrytá číškou a vytrvalým kalichem.

Poněvadž s počátku jsou tyčinky přitisklé na pokraj číšky a tedy od blizen oddáleny, mohou býti blizny zúrodněny pouze pylem cizím, jež na ně přenese hmyz, vyssávající ze dna květů medovinu. Později se však tyčinky vzpřimují, tak že prašníky dotýkají se blizen a zúrodňují je.

1 ) Dle Jungmanna chmer, chmírek jest »vlášení i prášek na listech«; přeneseno na tuto rostlinu vzhledem k tomu, že je celá porostlá jemnými, bělavými chloupky.

2 ) Z řec. οκληρός = tvrdý + ανδος = květ, vzhledem tomu, že roste často na tvrdých, suchých místech a že uschlý květ opadává teprve se semenem.