Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 287:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
287 Roste v rašelinných lesích některých krajin Čech (Boubín, Krumlov, Třeboň, Jindř. Hradec, Krucemburk, Hořovice), v okolí Nov. Města a Ždáru na Moravě a u Karlovy Studánky (Karlsbrunn) ve slezském Jeseníku. Dobou květu shoduje se s předch. Rod 7. Plevel1 okoličnatý (Holosteum2 umbelatum L., doldenblütige Spurre — obr. 467) jest jednoletá bylina s jednoduchou, 3 — 20 cm vysokou, více méně žláznatě pýřitou lodyhou, která vyrůstá z přízemní listové růžice a má 2-3 páry vejčitých, vstřícných, lysých listův a konečný, okolíkovitě stažený vrcholík drobných, dlouze stopkatých kvítků (F). Ty mají 5 lístků kališních, 5 celých (ne-rozeklaných), po kraji pilovitých, bílých plátků korunních, které jsou 2krát delší kalicha, nejčastěji 3 tyčinky (místo 10) a na vrcholku semeníku 3 čnělky. Opylení děje se zpravidla pylem cizím, jelikož s počátku, když prašníky se otvírají, nejsou blizny dosud zúrodnění schopny. Poněvadž však blizny dospívají dříve nežli zralé prašníky docela se vypylily a prašníky stojí nad bliznami, tak že pyl na ně může dopadati, mohou se blizny též zúrodniti pylem vlastním. Za nepříznivého počasí se květy vůbec nerozvírají, opylujíce se kleistogamicky. Po odkvetení shýbají se stopky květní dolů a ze semeníku vyvine se tobolka (f), která dozravši opět se vzpřimuje a otvírá za slunného dne 6 zuby. (Srovn. s rožcem polním na str. 271). Jest všude hojný na polích i mezích a patří mezi neprvnější květiny jarní. Rod 8. Mateřka (Moehringia,3 Möhringie) má 3 (nebo 2) čnělky, plátky kor. celé (nerozeklané) a semena s bílým přívěskem; zralé tobolky pukají 6 (nebo 4) chlopněmi. 1. Mateřka trojžilná (Moehringia3 trinervia Clairv., Arenaria4 trinervia L. obr. 468) jest jednoletá i 2letá bylinka tvořící řídké trsy slabých, většinou vidličnatě větevnatých lodyh. Listy má podlouhle vejčité, k oběma koncům súžené a většinou krátce řapíkaté, lysé, nejčastěji se 3 podélnými žilkami. Dlouze stopkaté kvítky (F) objevují se od května do července, vyrůstajíce z úžlabí listův a listenů vidlanovitého květenství. Mají 5listý kalich a 5 bílých, vejčitých, nerozeklaných plátků kor., které jsou mnohem kratší lístků kališních. Tyčinek jest 10 a čnělky 3. Blizny jejich dospívají dříve než prašníky, což u rostlin tohoto řádu jest vzácné; 1) Dle Jungmanna: „tráva pletím odmísená." Polsky slove mokrzycznik. 2) Z řec. celý + όστεον = kost; nazván tak prý per antiphrasin, poněvadž celá rostlina jest měkká. Toto jméno vyskytuje se již u Dioscorida a Plinia; vztahovalo se však na nějakou jinou rostlinu. 3) Pojmenována dle P. Moehringa, lékaře a botanika v Gdansku, zemřevšího r. 1872. 4) Viz pozn. 2) na str. 288. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |