Na této straně začíná článek o rostlině:
Rožec kuříčkolistý - Cerastium alsinefolium [= Rožec kuřičkolistý - Cerastium alsinefolium]
Křehkejš vodní - Malachium aquaticum [= Křehkýš vodní - Myosoton aquaticum]

- 275 -

licha a plátky korunní, delší lístků kališních, skoro až do polovice rozeklané (F). Listy a velikými květy připomíná tento druh r. polní.

Roste na mezích, trávnících a pustých, nevzdělaných místech jen v některých krajinách: v Čechách v okolí Jičína, Ml. Boleslavi, Kostomlat, Lysé; na Moravě v okolí Měnína a Moutnic (sev.-vých. od Židlochovic), v okolí Mikulova i j. Kvete v máji a červnu.

8. Na lesní, hadcovité půdě návrší „Rauschenbacher Haide" u Mnichova (Einsiedl) blíže Marianských Lázní byl pozorován (poprvé opět ve větším množství roku 1888 drem. L. Čelakovským ml.) r. kuříčkolistý (C. alsinefolium Tausch., C. Kablikianum¹ Wolfner), který se shoduje celkem s rožcem polním (za jehož odrůdu jej někteří též považují), má však trsy rozložené, kvetoucími vrcholky vystoupavé, listy lysé, květy menší a tobolky 2—3krát delší kalicha. Listeny dolejší jsou bylinné, hořejší až na uzounkou, suchomázdřitou obrubu též. Kvete na jaře a hojně opět po druhé koncem léta.

Rod 2. Křehkejš² vodní (Malachium² aquaticum Fr., Cerasticum³ aquaticum L., Wasser-Weich-kraut - obr. 445) vyhání z vytrvalého oddenku lodyhu spodem poléhavou a často kořenující, ostatně přímou, vidličnatě větvitou, lámavou a zejména nahoře chlupatou. Listy jsou srdčitě vejčité, do špičky súžené, spodní řapíkaté, horní přisedlé. Květy (F), vyrůstající na stopkách z paždí listův a zelených listenů ve vidlanovitém květenství, mají 5listý kalich a 5plátečnou korunu, jejíž bílé plátky (c) jsou asi 2krát delší lístků kališních a až ke spodu dvojklané, čímž liší se křehkýš od rožců. Tyčinek jest 10 a svrchní, ze 5 plodolistů složený, vejčitý semeník nese na vrcholku 5 čnělek, tak že se shoduje se semeníkem rožců; plodolisty však a tudíž i čnělky stojí jako u rodu následujícího proti plátkům kor., kdežto u rožců stojí plodolisty proti lístkům kališním (srovn, obr. 447). Zralá tobolka (f) puká od vrcholku až asi do poloviny v 5 chlopní, z nichž každá jest opět ve 2 zuby rozeklána. Tím a pak větším počtem čnělek liší se křehkejš od ptačince hajního (viz str. 284), jemuž velice se podobá.

1 ) Ku poctě Josefiny Kablíkové, choti lékárníka ve Vrchlabí, která pilným sbíráním rostlin zvláště v Krkonoších a v okolí Františkových i Marianských Lázni získala si veliké zásluhy o domácí květenu.

2 ) Z řec. μαλακός = měkký, vzhledem k listům; srovn. německé Weichkraut.

3 ) Viz pozn. ¹) na str. 270.