Na této straně začíná článek o rostlině:
Kakostovité - Geraniaceae
Kakost (rod) - Geranium

Řád XVI. Kakostovité (Geraniaceae)

jsou většinou byliny se vstřícnými (zřídka střídavými), palistnatými, dlanitě dělenými až dlanitě laločnatými, zřídka lichozpeřenými listy a pravidelnými nebo souměrnými, 5četnými květy o 10 spodních tyčinkách obdiplostemonických ve dvou kruzích (obr. 325). Svrchní, 5pouzdrý semeník obsahuje původně ve vnitřním úhlu každého pouzdra 2 vajíčka, z nichž však jedno pometá a pouze druhé se vyvinuje v semeno. Zobanitý plod uzrav poltí se v 5 jednosemenných pouzder, která se od sebe i od středního, vytrvalého sloupku zdola nahoru oddělují a při tom svými pružnými osinami buď obloukovitě nebo šroubovitě se stáčejí.

Z naší květeny patří k tomuto řádu pouze 2 rody: kakost (Geranium) mající všecky tyčinky plodné a osiny oddělujících se zralých pouzder obloukem se svinující a pumpa v a (Erodium) mající 5 tyčinek plodných, 5 jalových a osiny oddělujících se pouzder šroubovitě se stáčející. Pro ozdobu pěstuje se hojně rod čapí nos (Pelargonium).

Rod 1. Kakost¹ (Geranium², Storchschnabel) má všech 10 tyčinek plodných; zralý plod poltí se v 5 dílů, jejichž osiny se sice obloukovitě stáčejí, ale šroubovitě se nesvinují. Obsahuje celkem 15 druhů:

1 ) Kakost místo pakost, jako koniklec místo poniklec (viz str. 27), vzhledem k zobánitým plodům; stslov. a rus. pakost značí totiž ohrotěnon kůstku neboli osten bodec, (předpona pa- má zde význam zdrobňovací jako ve slově paběrky). V Matthiolově Herbáři slove čapí nůsek, pol. dziebrenosek, chorv. pastirska igla.

2 ) Tak zove se kakost již u Dioscorida; od řec. γερανός = jeřáb, vzhledem k dlouze zobánitým plodům.