Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 180:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
=- 180 - do středu květu. Nebyly-li blizny do té doby zúrodněny pylem cizím, zúrodní se nyní, ku konci kvetení, pylem svého květu. Nemajíce sladkých šťav poskytují květy třezalek hmyzu chutného pylu, jehož mají nadbytek. Třezalka tečkovaná jest ze všech druhů třezalek u nás nejhojnější. Roste nejraději na suchých lukách, u cest a na mezích. Kvete jako všecky druhy třezalek až v měsících letních. Druhdy připisovala se jí nejen léčivá, ale i zázračná moc. Nejúčinněji prý působí, trhá-li se před sv. Janem Křtitelem (24. června), odkudž zove se též u lidu „svatojanským kořením". Kneipp odporučuje odvar z její listů a květů zvláště v nemocech jater a proti bolení hlavy. O původu průsvitavých teček v listech a červeného barviva ve květech vykládá křesťanská legenda asi tolik: Když pomstychtivé Herodianě přinesena byla na míse hlava sv. Jana Křtitele, propíchala v neukojitelné zášti jazyk její zlatou jehlicí, poněvadž špatné skutky její neutajil. Z krve, jež skanula na zemi, vyrostla však rostlina, která na věčné časy staví lidstvu čin ukrutné Herodiany před oči, majíc listy podobné jazyku skrz na skrz propíchanému a místo šťávy ve květech červenou krev. Dle jiné legendy propíchal prý listy třezalky čert, který jediný nemohl snésti, že tato bylina svou léčivosti lidstvu tak velice prospívá. Pozn. Místy vyskytuje se odrůda tř. tečkované s čárkovitými, po kraji často ohrnutými listy a úzce kopinatými, špičatými lístky kališními jen asi zdéli semeníku, — tř. úzkolistá (H. perf. stenophyllum1 W. Gr.), kterouž někteří považují samostatným druhem zovouce ji tř. veronskou (H. veronense Schrank). V Čelakovského Analyt. květeně však se neuvádí ani jako odrůda. 2. T. čtyřhranná (H. quadrangulum2 L. — obr. 293) podobá se celkem tř. tečkované, má však dutou lodyhu (m) čtyřhrannou, listy nanejvýš roztroušeně tečkované, síťkovitě žilnaté, lístky kališní (k) vejčité (tupé) a zlatožluté plátky obyčejně s četnými, černými, drobounkými tečkami. Roste na lukách a pokrajích lesů hornatějších poloh. Kvete až v červenci a srpnu. 3. T. čtyřkřídlá (H. tetrapterum3 Fr. - obr. 294) má též dutou lodyhu čtyřhrannou, ale při tom na hranách úzce křídlatou (m), vejčité listy na spodu poloobjímavé, kvítky poněkud drobnější než t. tečkovaná, s kališními 1) Slož. z řec. στενός = úzký + φύλου = list. 2) Z lat. quattuor = čtyři + angulus = hrana. 3) Z řec. τέτρα = čtyři+ πτερόν = křídlo. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |