Na této straně začíná článek o rostlině:
Ředkvička - Raphanus sativus radicula [= Ředkvička - Ředkev setá ředkvička]
Ředkev černá - Raphanus sativus vulgaris [= Raphanus sativus sativus - Ředkev setá letní]
Povázka ozimá - Rapistrum perenne [= Řepovník vytrvalý - Rapistrum perenne]

- 141 -

které jsou uložena semena; dozravše nerozpadávají se plody v články jako u ohnice. Kvete v měsících letních. Pěstuje se pro dužnatý, štiplavý kořen v několika odrůdách, z nichž nejrozšířenější u nás jsou:

a) Ředkvička (R. s. radicula - obr. 234.ř₁, ř₂) s drobnými, obyčejně kulovatými kořeny chuti mírně štiplavé.

b) Ředkev černá (R. s. vulgaris -obr. 234 Ř) s kořenem velikým, řepovitým, na povrchu černým, chuti ostře štiplavé.

Ředkev pochází z Číny. Tam pěstují odrůdu ř. olejnou (R. s. oleiferus) s tenkým, nejedlým kořenem pro olejnatá semena. Olej z těchto semen hoří velikým čmoudem, čímž usazuje se mnoho jemných sazí, jichž Číňané přidávají do tuže.

Nepřátelé ředkve jsou asi titíž jako u kapusty a řepky, zejména housenky běláska zelného a řepkového, larvy pilatky řepkové a mšice zelné (viz na str. 115.). Z cizopasných hub jest nejčastější Cystopus candidus (viz str. 118.) a Sphaerella brassicicola, která tvořívá na listech okrouhlé, hnědé, zasýchající skvrny.

Rod 36. Povázka ozimá (Rapistrum¹ perenne All, Myagrum² perenne L., Rapsdotter — obr. 235) jest vytrvalá, až 1 m vysoká, rozkladitě větvitá, na lodyze i listech mrtnatá bylina, mající spodní listy (L) většinou zpeřeně dělené v nestejně zubaté úkrojky, listy hořejší však nedělené, pouze zubaté. Ze žlutých kvítků vyvinují se krátké plody (f), složené ze 2 jednosemenných článků, které i při uzrání ztěží se od sebe oddělují. Spodní článek jest válcovitý, tenký a ztloustlé stopce podobný; svrchní, mnohem širší, jest vejčitý a nese na vrcholku kuželovitou čnělku. Dolní článek jest buď prázdný nebo obsahuje semeno shora zavěšené; horní článek má semeno na kratičké šňůrce zdola vyrostlé, přímé. Kořínek leží v žlábku na hřbetě jedné dělohy (řasoděložné, Orthoploceae - viz str. 82 a obr. 132, ₃).

Roste v některých krajinách Čech (zvláště severně a sevzáp. od

¹) Slož. z lat. rapa = vodnice + astrum = hvězda, podobnost.

²) Viz pozn. ¹) na str. 144.