Na této straně začíná článek o rostlině:
Řeřicha polní - Lepidium campestre [= Řeřicha chlumní - Lepidium campestre]
Řeřicha prorostlá - Lepidium perfoliatum
Řeřicha rumní - Lepidium ruderale

- 134 -

1. Řeřicha polní (Lepidium campestre R. Br., Thlaspi campestre L. — obr. 222) podobá se vnějškem nějakému penízku (Thlaspi), ku kterémuž rodu byla také Linnéem počítána. Jest jako skoro všechny druhy řeřich bylina jednoletá nebo dvouletá, nanejvýš 3 dm vysoká a všecka šedopýřitá, s podlouhlými, zubatými listy, které střelovitým spodem lodyhu objímají; listy přízemní (L, L₁) jsou však řapíkaté a bývají někdy chobotnatě peřenoklané. Drobounké kvítky mají bílé koruny a dospívají ve vejčitě okrouhlé, kolmo na úzkou přehrádku smačknuté šešulky (f), které jsou vroubeny křídlatým okrajem, na hořejším konci nejširším a trochu vykrojeným, obsahují v každém pouzdře po jednom semenu (f₁, s) a sedí na stopkách rovnovážně odstálých nebo sehnutých. Poloha kořínku v semenech (s) jest táž jako u kokošky (str. 137).

Roste u cest, na polích, v pobřežním štěrku a na suchých trávnících. Kvete v červnu a červenci.

2. Ř. prorostlá (L. perfoliatum L. — obr. 223) má spodní listy jednoduše nebo dvakráte zpeřeně dělené v čárkovité úkrojky, hořejší srdčité, celokrajné, leskle zelené, spodkem lodyhu kolkolem objímající a kvítky, objevující se v květnu a červnu, na rozdíl od jiných druhů, bledožluté. Vejčité šešulky (f) mají na hořejším okraji jen nepatrnou obrubu.

Byla pozorována od r. 1872 na několika místech u Prahy (Nusle), Rakovníka, České Lípy, Liberce a Tábora, nejčastěji na železničních hrázích, byvši tam nejspíše dráhou zavlečena ze zemí jižnějších. Na Moravu, zejména do okolí Olomouce, Brna, Znojma i j. byla prý zavlečena uherskými povozy hlavně v r. 1866.

3. Ř. rumní (L. ruderale¹ L. — obr. 224) má nízkou (sotva 2 dm vysokou), obyčejně bohatě a rozkladitě větevnatou, tuhou lodyhu a listy spodní zpeřeně dělené v úzké úkrojky, nejhořejší nedělené, čárkovité, přisedlé, ale neobjímavé. Drobounké kvítky (F) objevují se od května až do podzimku; mají jenom 2 tyčinky, které stojí na místě tyčinek delších, a žlutavě bílé kor. plátky — jež však nejčastěji chybějí — sotva zdéli kalicha.

Vejčité tobolky (f) mají obrubu na předním konci sotva znatelnou a spočívají na stopkách přímo odstálých.

¹) Na rumištích (= rudera, od rudis = nevzdělaný) rostoucí.