Chlup (trichom)

- výrůstek na pokožce rostliny vznikající z jediné pokožkové buňky.

 Podle své stavby se dělí na:

  • Jednoduché jednobuněčné chlupy: Patří mezi ně např. papily nebo dlouhé jednobuněčné chlupy, které vyrůstají např. na semenech bavlníku (Gossypium) a z nichž se vyrábí bavlna.
  • Rozvětvené jednobuněčné chlupy: Mohou být buď hvězdovité nebo vidličnaté.
  • Mnohobuněčné chlupy: Mohou se dělit buď v jednom směru a pak se ke svému konci obvykle zužují nebo se dělí v různých směrech a vznikají chlupy různě členěné (hvězdovité, kandelábrovité aj.).

Podle funkce se dělí na:

  • Chlupy krycí: Plní zejména funkci ochrannou, zabraňují přebytečnému výparu vody (nad povrchem rostliny udržují větší vzdušnou vlhkost), chrání rostlinu před rychlými tepelnými změnami nebo před nebezpečným zářením (zejména u vysokohorských rostlin), zachycují děšťovou vodu apod. Buňky krycích chlupů jsou často pokryty vrstvičkou kutikuly (někdy i vosky a tuky) a na povrchu rostliny vytváří hustý, plstnatý povlak. Ostnité a tvrdé chlupy chrání rostlinu před okusem zvěří a háčkovité chlupy vyrůstající na plodech nebosemenech napomáhají jejich šíření na velké vzdálenosti (přichytávají se snadno na srst zvířat nebo oblečení lidí).
  • Chlupy žláznaté: Jsou obvykle mnohobuněčné, na konci baňkovitě rozšířené, s obsahem různých organických nebo anorganických látek (slizy, silice, pryskyřice, sacharidy), které propůjčují dané rostlině charakteristickou vůni, případně zápach.
  • Chlupy žahavé: Někdy bývají řazeny mezi chlupy žláznaté. Obvykle jsou jednobuněčné, na vrcholu bývá buněčná stěna značně ztenčená a s obsahem kyseliny křemičité, která ji činí křehkou, takže po dotyku se snadno odlomí a do místa poranění se z chlupu vylije žahavá nebo dokonce jedovatá látka. Chlupy žahavé tedy slouží jako ochrana rostliny před živočichy, včetně člověka. Takovou rostlinou je např. všem velmi dobře známá kopřiva (Urtica).
  • Chlupy absorpční: Slouží zejména k přijímání živin a vody. Obvykle jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou a bez kutikuly. Mohou být šupinovité (např. na listech tropických tilandsií (Tillandsia)) nebo vyrůstají z pokožky kořenu a vytváří kořenové vlásky.

 

Krycí chlupy na divizně velkokvěté (Verbascum densiflorum):
Žláznaté chlupy na kališních lístcích růže Judzillovi (Rosa judzillii):
Žahavé chlupy na řapíku kopřivy dvoudomé (Urtica dioica):

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.