Zdla neboli vřesna obecná (Myrica galeL., Gale commune Spach) jest větevnatý, 1/2 - 1 1/2 m vysoký keř, jehož hnědokoré větve jsou hustě porostlé střídavými, podlouhle vejčitými až kopinatými, v hořejší třetině po kraji pilovitými, ostatně celokrajnými listy, poprášenými na spodní straně pryskyřičnými žlázkami.

Vřesna bahenní - Myrica gale

Dvojdomé, drobné kvítky skládají jehnědovitá květenství, jež vyrůstají po stranách z hořejších částí větví. Složení jejich jest podobné jako u voskovníku obecného (Myrica cerifera L.), jemuž jest zdla nejbližší příbuznou.

Květy prašníkové, vězící v paždích šupin, s nimiž jsou směstnány do jehněd asi 1 cm dlouhých, jsou zastoupeny 4 tyčinkami. Květy pestíkové, sedící též v paždích šupin směstnaných do jehněd, ale do jehněd kratších a tlustších, jsou zastoupeny jednopouzdrými semeníky, jejichž čnělky jsou hluboce rozeklány ve 2 tenká ramena.

Plody jsou drobné nažky, opatřené po stranách dvěma blanitými křídly.

Zdla obecná roste na bahnitých a rašelinných půdách obyčejně společensky v severní a severozápadní Evropě, zvláště v Anglii, v sever. Německu, na poloostrově Skandinavském a v sev. Rusku; mimo to roste též hojně po veškeré Sibiři jakož i v Sev. Americe.

Uvádí se mezi rostlinami tohoto oddílu, poněvadž květových jejích poupat upotřebují v některých severních zemích jako žlutého barviva. Ostatně zasluhuje zdla zmínky také proto, že kůra její skýtá výborné tříslo a že listy, které vydávají pryskyřičnou, téměř omamující vůni, přidávají v Norvéžsku do kuřlavého tabáku. Kromě toho vkládají listy zdlové do šatů a kožešin proti molům a nepoctiví sládci je prý také přimíchávají i s větvičkami do chmele, aby dodali pivu větší opojnosti.

Odvarem listů možno ničiti cizopasný hmyz, na př. štěnice. Druhdy užívalo se listů zdlových (herba myrti brabanti) i v lékařství.

1 Buď z celt. gal = balšám, nebo z řec. mléko.

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.