Maklura¹ neboli moruše barvířská (Maclura tinctoria Don., Chlorophora² tinctoria Gaud., Morus³tinctoria L., Broussonetia⁴ tinctoria Kunth.) jest šedokorý strom až 20 m vysoký, mající střídavé, vejčitě podlouhlé, namnoze nesouměrné, pilovité, různě veliké listy a drobné, dvoudomé kvítky podobného složení jako moruše (Morus), od kteréhož rodu jí někteří botanikové ani neoddělují.

Prašníkové kvítky jsou směstnány do úžlabních stopkatých klasovitých jehněd, kvítky pestíkové jsou nahloučeny do kulovatých, stopkatých úžlabních strboulů.

Zelenavě žluté a sladce chutnající plody, zdužněním okvětních lístků podobné moruším, později více méně vysýchají.

Maklura barvířská jest domovem v Jižní Americe a v Západní Indii. Poskytuje chutné ovoce, jež se pojídá bud čerstvé nebo zavařené, a dává listy pro chov hedvábníků.

Špinavě sírožluté, velice tvrdé a těžké dřevo, zejména jádro, obsahuje jasně žluté barvivo - morin, jejž možno vařící vodou nebo lihem vytáhnouti a upotřebiti ho tak jako rozemletého dřeva samého k barvení vlněných a bavlněných látek. Truhláři vykládají maklurovým dřevem vzácnější nábytek.

Do obchodu přichází dřevo maklury barvířské v kladách, v polenech nebo v prknech, řidčeji ve třískách, pod jménem žlutého dřeva brasilského neboli pravé žluté pryzule. Nejlepší zboží vyváží se z ostrova Kuby a z Mexika.

Pozn. Tak zv. uherské žluté dřevo, kterému se říká jinak také dřevo fisetové neboli fustikové, pochází z ruje (Rhus cotinus L), jejíž popis i obraz podán jest mezi rostlinami tříselnými. Do obchodu se uvádí v polenech asi 1 m dlouhých a jako lidské rámě tlustých hlavně z Uher a Dalmacie. Upotřebuje se ho na barvení koží i vlny, po případě také na fourniry truhlářských výrobků.