Equisetum palustre - přeslička bahenní

Syn.: Equisetum nodosum, Equisetum arenarium
Slovensky: Praslička močiarna

Čeleď: Equisetaceae - přesličkovité

POPIS:

Vytrvalá, výtrusná bylina. Lodyha 10 až 60 cm vysoká, zelená, přeslenitě větvená, hluboce rýhovaná, s maximálně 10 žebry, žebra hladká. Pochva úzce nálevkovitá, poševní zuby se širokým suchomázdřitým lemem. Větve nejčastěji po 6 až 8 uspořádány v přeslenech, přímo nebo obloukovitě vzhůru vztyčené, jejich první článek výrazně kratší než lodyžní pochva. Výtrusnicový klas elipsoidní, na vrcholu tupý, 1 až 3 cm dlouhý. Zralost výtrusů: V až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Vlhké, rašelinné nebo slatinné louky, břehy, olšiny, na půdách vlhkých až zamokřených, jílovitých, rašelinných, převážně kyselých nebo jen slabě zásaditých.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně od nížin po pahorkatiny, ve vyšších a chladnějších polohách jen vzácně nebo zcela chybí, v nadmořských výškách nad 1000 m jen ojediněle. Celkově roste v téměř celém mírném pásmu severní polokoule.

JEDY:

Přeslička bahenní obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin, který může být nebezpečný zejména pro hospodářská zvířata pasoucí se v místech výskytu této rosliny, ale i pro lidi, kteří ji mohou snadno zaměnit za přesličku rolní, která bývá sbírána jako léčivka. Způsobuje trávící obtíže, při jejím déletrvajícím příjmu (v řádu týdnů) snad i smrt v důsledku vyčerpání.