Samosprašnost (samoopylení, autogamie)

- je opylení pylem ze stejného květu.

Protože opylení pylem z vlastního květu není geneticky příliš výhodné, existují u některých rostlin různé mechanizmy, jak samosprašnosti zabránit. Je to např.:

  • Dichogamie (Vlastnost některých rostlin, u nich samčí pohlavní orgány (tyčinky) dozrávají v jinou dobu než samičí pohlavní orgány (pestíky). Vyskytuje se např. u zvonku (Campanula), jitrocele (Plantago) aj.)
  • Herkogamie (Prostorové oddělení samčích a samičích pohlavních orgánů v jednom květu. Vyskytuje se např. u kosatce (Iris), u něhož se tyčinky a pestíky vyskytují ve zcela oddělených částech květu.)
  • Heterostylie nebo-li různočnělečnost (Vlastnost některých rostlin, u kterých se na různých jedincích téhož druhu vyskytují v květech dva nebo tři typy různě dlouhých čnělek a různě dlouhých tyčinek. Vyskytuje se např. u prvosenky (Primula), kypreje (Lythrum) nebo šťavele (Oxalis). Opakem je homostylie.)
  • Nebo různými fyziologickými mechanismy, kdy je na blizně např. bráněno vyklíčení vlasního pylu nebo je jeho klíčení zpomalováno.

Přidat komentář