Žilnatina (venatio, nervatio)

- je soustava cévních svazků v listové čepeli. Podle uspořádání hlavních žilek se rozlišují tyto typy žilnatin:

 

    • Žilnatina vidličnatá (venatio dichotoma): Od báze čepele se paprskovitě rozbíhá mnoho žilek, které se dále vidličnatě větví. Jde o vývojově nejstarší typ žilnatiny.

      Vidličnatá žilnatina na listu jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba):

 

    • Žilnatina rovnoběžná (venatio parallelodroma): Jednotlivé žilky jsou přibližně stejně tlusté a probíhají blízko sebe od báze listu k jeho vrcholu. Je to žilnatina typická pro rostliny lipnicovité (trávy - Poaceae) nebo šáchorovité (Cyperaceae).

      Rovnoběžná žilnatina na listu ostřice zobánkaté (Carex rostrata ):

 

    • Žilnatina souběžná (venatio acrodroma): Žilky probíhají obloukovitě od báze listové čepele k vrcholu, kde se spojují. Tento typ žilnatiny se často vyskytuje u jednoděložných rostlin.

      Souběžná žilnatina na listu prstnatce májového (Dactylorhiza majalis):

 

    • Žilnatina zpeřená (venatio pinnata): Z hlavní žilky probíhající v ose listové čepele se na obě strany větví slabší žilky 1. řádu, které se dále stejným způsobem větví v žilky 2. řádu atd. U dvouděložných rostlin jde o nejčastější typ žilnatiny.

      Zpeřená žilnatina na listu habru obecného (Carpinus betulus):

 

    • Žilnatina dlanitá (venatio palmata): Několik hlavních žilek se paprskovitě dělí v téměř stejném místě přibázi čepele.

      Dlanitá žilnatina na listu javoru klenu (Acer pseudoplatanus):

 

    • Žilnatina znožená (venatio pedata): Z jedné tlusté žilky odnožuje na vnější stranu vždy jen jedna slabší žilka.

      Znožená žilnatina na listu čemeřice nachové (Helleborus purpurascens):

 

Pokud jsou žilky vzájemně propojeny anastomózami, jde o žilnatinu uzavřenou (venatio conjucta), pokud nejsou projeny a jejich konce jsou volné, jde o žilnatinu otevřenou (venatio aperta), která se objevuje např. u kapradin.

Otevřená žilnatina na listech pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris):

 

Přidat komentář