Vytisknout
Kategorie: Český herbář z roku 1899
Zobrazeno: 2688

Nadák (Guettarda) patří mezi brotcovité nebo mořenovité; jest to strom, jenž roste na ostrovech indických a v jižní Asii. Kvete stále; ovoce peckovité jest kulaté, má řídké maso; listí vaří se; odvar pak dává se rodičkám k zrychlení porodu.

Nadseda (Tribulus) [kotvičník zemní, Tribulus terrestris] roste v jižní Evropě, v Orientu a v severní Africe; lodyha větevnatá jest kulatá; květy žluté jsou 5 mm. široké. Rostliny té užívá se jako léku očního; též proti průjemu, krvotoku a neduhům ústrojí močového. Jiný druh, v Indii východní rostoucí, potřebuje se za lék ženoucí na moč.

Na Antillách roste druh, jehož listí se potřebuje na obkladky a masti proti vyraženinám.

Nahoška (Echites), cizokrajná rostlina, má odrůdy různé a sice: Nejkrasší (E. suberecta), roste v západní Indii; jest plná mléka bílého, jedovatého; Z drachmy šťávy té usmrtí silného psa v 3 minutách. Protičemová (E. syphilitika), roste v Surinamu, kde se užívá proti příjici.

Jiné ještě druhy potřebují se proti bolestím křečovitým, proti dně; proti průjemu a úplavici; též za léky zvířecí užívá se ten či onen druh; zvláště rostoucí v Brasilii.

Námel [paličkovice nachová, Claviceps purpurea] jest malá houba, jež vyskytuje se zvláště v letech mokrých v klasech trav rozličných, jmenovitě žita. Námel má chuť ošklivou a jest prudký jed, jenž potřebuje se také v lékařství; působí zvláště na materník, jejž stahuje. Proto požívají ho ženštiny těhotné, by potratily, avšak dávka větší jest velmi nebezpečná, neboť může způsobiti smrtící krvotok. Námel obsahuje látku zvláštní, ergotin zvanou.

Část 18-22 ctgr. námele způsobí nechuť k jídlu, bolení hlavy, zimnici, dávení; zácpa a chuť ošklivá v ústech potrvají vždy delší čas.

Větší část asi 3-4 gr. způsobí zánět žaludku, bolení hlavy, závrať, křeče a dávení.

Námel dostane se snadno do obilí, do žita a rozemele se na mouku, a tak přijde do chleba.

Má pak za následek nemoc zvláštní, jež se nazývá námelka. Známky téže jsou svrbení, zavrať, okamžitá slepota, škrčení, křeče, pocit zimy v zádech a v břiše; dávení - tlak v jamce srdeční; studenost po celém těle, močení sporé, žilobití slabé, nepokoj, pot.

Z té příčiny potřebí zvláště v letech mokrých opatrnosti, zároveň pak sluší veřejné dohlídce (policii), by si věci té povšimla a potřebná i vhodná opatření učinila. Jest rovněž povinností rolníků, obchodníků, mlynářů, pekařů atd. pečovati o to, by námel byl ze žita odstraněn.

Náprstník červený (Digitalis purpurea) má lodyhu přímou, 2-3 st. vysokou, jednoduchou; veliké květy dělají hrozen. Mívají barvu nachovou, uvnitř bíle kropenatou, někdy bílou. Krásná bylina tato náleží k nejmocnějším omámivě prudkým jedovatým rostlinám.

Způsobuje průjem, dávení, závrať, mdlobu, mrtvici. Listí přikládá se při bolení v obličeji, na otoky a výrostky. Tinktura upravuje se takto:

Když rostlina rozkvétá, vytlačí se šťáva z ní a smíchá se s lihem, v stejných dílech. Za 2-3 dny slije se tekutina a schová. Při užívaní tinktury vystříhej se octa. Prospívá proti silnému kašli. Radno užívati vůbec rostliny této pouze dle nařízení lékařova. Také ve zvěrolékařství potřebuje se rostlina tato.

Při léčení zvířat užívá se náprstník proti prudkým zánětům plic a srdce, avšak potřebí opatrnosti při tom. Dává se koním a skotu 0,5-2,5 gr., ovcím, prasatům 0,10-0,50 gr. v delších lhůtách, a kdyby objevily se známky povážlivé, musí se učiniti přestávka. Dává se jako odvar nebo pilule smíchán s jinými léky, jako sanýtr, soli, čpavek, vinní kámen, též aloe. Také přidává se k němu lékořice nebo kořen hořce. Extrakt hodí se pro užívání a sice 0,4-0,5 koním, jimž dává se proti dýchavičnosti, zánětu mozku, proti souchotím (když vznikají) a j.

Narcisek bílý (Narciscus poeticus) [narcis bílý, Narcissus poeticus]. Stvol asi stopu dlouhý, nese na konci nakloněný vonný květ. Plod jest podlouhlá tobolka. Ozdoba to zahrad v některých krajinách. Rozeznává se několik druhů. Jeden druh, obecný zvaný, roste v jižní Evropě, jehož cibule se dává pro dávení. Květů užívá se proti kašli prudkému a padoucnici.

Opět jiný druh má velké, pěkně žluté kvítky, jež mají velmi příjemnou vůni.

Nátržník (Tormentilla) [mochna nátržník, Potentilla erecta] roste vůbec u nás na suchých lukách a v lesích, kvete po celé léto; má lodyhu 1-2 st. vysokou, chlupy porostlou. Kořen užívá se k posilnění dásní.

Nazadák (Myrobalanus) [myrobalan, myrobalánky, Terminalia chebula]. Strom 20-30 st. vysoký, roste v Indii. Z ovoce nezralého dělají inkoust; zralé jedí; sušené dováží se do Evropy. Zavařenina slouží k upevnění dásní, též proti úplavici.

Netík (Adiantum), a sice vlas ženský (A. capillus Veneris) [netík venušin vlas], roste na skalách a zdech vlhkých v jižní Evropě; zraje v červnu až do září. Listy potřebují se v lékařství; tu a tam dělají z rostliny té syrup, jejž užívají proti neduhům plicním, zvláště proti kašli. Znožený (A. pedatum), roste v Americe a potřebuje se také v lékařství.

Syrup z rostliny té upraví se takto: 1½ unce rozkrájené nati polije se vařící vodou (asi 1½ lib.), pak se přidá cukr 2 lib. a svaří se to na syrup. Z nati vaří se thé proti souchotím; odvarem se myje hlava, což prý podporuje vzrůst vlasů a zahání lupy.

Netřesk obecný (Sempervivum tectorum) [netřesk střešní] má vytrvalý kořen, krátké, četné kmenky; květy růžové na konci lodyhy, časem 1-2 stopy vysoké. Roste na starých zdech a střechách; kvete v červenci a srpnu. Listí šťavnaté má chuť nakyslou, trpkou, užívá se za chladící lék v zimnici a krvotoku; odvar proti úplavici a přílišné čmýře. Kořen má chuť ostrou a hořkou.

Šťáva z listí zahání kuří oka; zvláště dobře přiložiti na oko list rozmačkaný; rovněž tak užívá se jich při bolavých prsech; na vole klade se náplast z netřesku, soli a oleje, vše dohromady stlučeno.

Netýkavka žlutá (Impatiens noli tangere) [netýkavka nedůtklivá, Impatiens noli- tangere], bylina útlá, lysá, s lodyhou přímou, 1-2 st. vysokou. Roste na vlhkých, stinných místech; kvete v červenci a srpnu.

Odvar rostliny té žene na moč; zevně přikládá se tlučená na rány a vředy.

Nevadlec (Celosia) [celosie, kohoutí hřeben], rostlina cizokrajná; u nás oblíbená v zahradách; má květy bledě červené, nachové. Rozeznává se množství odrůd. Listí užívá se jako prostředek při zánětech, oteklinách a vředech; semeno proti očním neduhům. Listy a květy jsou obecným a známým lékem proti tasemnici.

Nevadlec hřebenatý (Celosia cristata) [Celosia cristata]. Lodyha přímá, 1-2 st. vysoká; květy bledě červené, na kýlech nachové, řidčeji bledě žluté nebo skoro bílé. Roste v Číně, a nyní se rozšířil po západní a vých. Indii. U nás chová se v zahradách. Květy natrpčelé potřebují se proti průjemu a chrkání krve. Také proti silné čmýře potřebuje se rostlina ta. Jiný druh pak, a sice listí, užívá se proti zánětům, vředům a vyraženinám.

Nevěnčenec (Gymnema), cizokrajná bylina; má rozličné odrůdy; n. mléčný, má přímé, jednoduché lodyhy; roste na Ceylonu, obsahuje mnoho mléka, jež se může požívati, též nať vaří se s pokrmy. Barvící; listí jeho obsahuje barvivo modré. Tuhý; roste v Indii východní; z lodyh dělají provazy. Kořeny toho či onoho druhu užívají se za lék proti uštknutí hadímu.

Něžeň (Bolax) [nížeň]; jeden druh roste v Peruansku; dává pryskyřici, jež užívá se proti bolení hlavy, též proti zatvrdlým žlázám.

V Patagonii roste jiný druh, jenž dává gumi, jež potřebuje se zevně i vnitř.

Nočnice (Nyctanthos) [Nyctanthes] roste v Indii jako keř, jenž kvete stále. Vodička tažená z rostliny té potřebuje se za oční vodičku. Květy rozvíjejí se v noci a zavírají se při východě slunce. Stopky sušené zapáchají šafránem. Obyvatelé jimi natírají tělo své a barví květem jídlo na žluto. Květy i semena užívají se k posilnění čiv. Nočnice obecná (N. arbor tristis), strůmek pěkný, zvýší 24-30 st, pořád kvetoucí; kmen ztlouští střevíce; listy střícné, sedavé, vejčité, tlusté, na líci lesklé, na rubu bělavě plstnaté; květy dlouhé.

Roste na Malabaru. Květy se rozvíjejí v noci, a jakmile první paprsek sluneční se ukáže, zavírají se.

Květy medem zapáchající a nahořklé; semena užívají se k posilnění nervů a voda z nich na bolavé oči.

Nopal (Cactus) [opuncie, Opuntia], rostlina cizí; rozeznává se mnoho druhů, z nichž některý dosáhne značné velkosti, tak že i stromu se podobá.

Ovoce, jež tvoří jahodu, užívá se za lék v rozličných nemocech k ochlazení; šťáva rostliny té dává se proti zácpě, vodnatelnosti, proti červům; zevně za obkladky tažné, při zánětech, též jako klystýr.

Všecky druhy, které tuto nelze uváděti, obsahují šťávu mléčnou, přisládlou nebo přikyslou, některé ostrou, jež užívá se proti vředům a vyraženinám, a jak vůbec shora udáno.

Nopal obecný (Opuntia vulgaris) [Opuntia ficus-indica] roste ve východní Indii; kvete od června do srpna. Lodyha plazivá dosáhne délky 8 st.; má květy slabě žluté.

Nostok (Nostoc) [jednořadka], a sice obecný (N. commune), jest lišejník huspeninatý, hnědozelený, černavý; objevuje se po silném dešti a vysýchá rychle slunečním teplem.

Lidé myslívali, že padá s mračen, až se objevilo, že to lišejník. Potřeboval se jindy v lékařství a přičítána mu neobyčejná moc. Přikládá se na vředy dnou povstalé.