Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 2194

Arenga1 cukrodárná neboli gomut2(Arenga saccharifera3 Lab., Gomutus sacchariferus Spr., Saguerus4 Rumphii Roxb.) jest sličná palma o silném, 8-15 m vysokém kmeni, který bývá obyčejně pokryt jizvami po opadalých listech a nese na vrcholku koš neboli korunu tmavozelených, až přes 5 m dlouhých, lichozpeřených listů. Pochvy těchto listů se později třepí v dlouhá, černá vlákna.

Arenga cukrodárná - Arenga pinnata

Neúhledné květy, skládající bohatá latovitá květenství, která jsou před rozvitím zabalena v blanitých toulcích, jsou jednodomé: pestíkové vyrůstají z paždí spodnějších listů dosud čerstvých a to mnohem dříve nežli kv. prašníkové, které vyrůstají pod korunou z paždí listů již opadalých, tak že se zdá, jako by vyrůstaly přímo z kmene. Oboje květy jsou na svých osách přisedlé a mají 6četné okvětí.

Z pestíkových květů vyvinují se po opylení, jež obstarává vítr, kulovaté, posléze žlutohnědé peckovice zvíci mišpulí, které obsahují ve šťavnaté, velice ostré dužnině nejčastěji po 3 peckách o tenké, černé skořápce a bílečnatém semenu.

Arenga cukrodárná jest domovem na ostrovech Havajských, Filipinských a Molluckých, kde místy tvoří samorostlé háje. Mimo to se však také pěstuje, zvláště v krajinách píšečnatých a to nejenom na uvedených ostrovech, nýbrž i v jižní Asii a ve Vých. Africe. Hlavní užitek skýtá tím, že z poraněných míst kmene, zvláště však z naříznutých stopek mladých květenství, roní hojnost sladké mízy, která jest v mnohých krajinách, jmenovitě v takových, jimž se nedostává pitné vody, domorodcům pravým dobrodiním.

Aby co nejvíce této občerstvující mízy dostali, domorodci uřezávají prašníková květenství, dokud se ještě nerozvila, a pod čerstvou ránu řezem způsobenou připevňují nádobu nebo dutou bambusovou tyč, do níž se míza z rány vytékající hromadí. Jediný strom dává denně 2-4 l sladké mízy a to po několik měsíců. Rozumí se, že strom, z něhož byla sladká šťáva několik let „čepována“, musí se pak nechati delší dobu odpočinouti.

Část načerpané sladké mízy nechávají v řečených zemích vykvasiti, čímž se změní v lahodné víno zvané sagweer (čti sakvír), část ji v otevřených mělkých kotlích vyvaří, až dostanou načernalou sladkou massu - palmový cukr neboli gaulaitam. Tento cukr jest u Malajců velice oblíben, namnoze oblíbenější nežli cukr třtinový, proto se s ním vede, zvláště na Sundských ostrovech, dosti čilý obchod. Druhdy jej dováželi i do Evropy.

Kromě sagweeru a gaulaitamu dává arenga ještě jiný užitek: Z mladých pupenů listových připravuje se chutný salát. Nezralá jádra zavářejí se v cukru na hledanou lahůdku. Ze dřeni, kterouž je vyplněn kmen, možno vyráběti mouku a sago jako ze dřeni sagovníků. Černá, žíním podobná vlákna, ve která se třepí pochvy listové, a jimž Malajci říkají idju nebo pansari, dávají po způsobu kokosového koiru výborný materiál na pevná lana a na rozmanité tkaniny. Vnější dřevo kmene, vynikající značnou tvrdostí, hodí se zvláště na práce truhlářské.

Arenga cukrodárná - Arenga pinnata

Pozn. Vedle arengy cukrodárné jest ještě celá řada palem, které dávají z naříznutých květenství občerstvující, sladkou šťávu. O některých takových palmách bude více pověděno až v oddíle XII., kde též bude učiněna zmínka o palmě vějířové neboli lontaru (Borassus flabelliformis L.). Zde budiž pouze poznamenáno, že lontar jest důležitou palmou zvláště pro některé krajiny ve Vých. Indii a na Ceyloně. Obrazec 196. - vzatý z cestopisu Kořenského - znázorňuje, kterak Indové se připravují sladkou šťávu z lontaru „čepovati“. Jsouce opatřeni srpem nebo nožem a majíce po boku zavěšeny hliněné nádoby, domorodci vyšplhají se až na vrchol kmene, jenž bývá i přes 20 m vysoký, naříznou tam mladé květenství anebo učiní mělký zářez do kmene a pod čerstvou ránu upevní pak nádobu. Průběhem dne naplní se nádoba vytékající mizou a domorodec vyšplhá se znovu do vrcholku palmy, naplněnou nádobu odváže a opatrně ji snese se stromu, aby si z mízy ve svém příbytku kvašením připravil občerstvující nápoj. Někde z této mízy vyvářejí - jako ze šťávy arengy - hnědý cukr, s nímž v jižní Asii vedou též obchod, říkajíce mu cukr lontarový neboli jagara.

 

1Tak zovou ji na ostrovech Molluckých; na Javě ji říkají aren.

2Malabarské její jméno.

3Lat. sacchariferus = cukrodárný.

4V Zadní Indii ji nazývají sagoweer nebo sakvero.