Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 2188

Koka1 pravá (Erythroxylon2 coca Lam.) jest keř nebo stromek z malé čeledi prostoplátečných rostlin rudodřevovitých (Erythroxyleae), 2-4 m vysoký, s hnědokorými, prutovitými větvemi a s podlouhle vejčitými, v krátký řapík súženými, celokrajnými listy, které připomínají listy našeho ptačího zobu (Ligustrum vulgare L.), jsou však na větvích rozestaveny střídavě (nikoli vstřícně).

Kokainovník pravý - Erythroxylum coca

Neúhledné, zelenavě bílé, stopkaté kvítky, vyrůstající v paždích listů po 2-5 ve svazečkách, přibližují se svojím složením z našich rostlin nejvíce k rostlinám lnovitým (Lineae). Majíť 5dílný kalich, 5 stejných korunních plátků - k nimž na vnitřní straně přirůstá 5 jazykovitých, dvouklaných lupínků - 10 jednobratrých tyčinek a svrchní, vejčitý, trojpouzdrý semeník o 3 čnělkách.

Plody jsou podlouhle vejčité, asi 1 cm dlouhé, jednosemenné peckovice, které zráním zčervenají.

Původní vlast koky jsou Andy peruanské a bolivské, kde roste místy planě, hojněji však se pěstuje, a to nejen v Peru a Bolivii, nýbrž po veškeré horké Americe jakož i na Ceyloně a v Australii.

Plantáže koky, jimž v Americe říkají „cocales“, zakládají se nejčastěji na lesních mýtinách. Mladé rostliny, vypěstované ze semen ve zvláštních školkách, přesazují se do plantáží, když dosáhly výšky 3-5 dm. Jsou-li v plantáži pečlivě ošetřovány, dávají už po 1 1/2 roce první sklízeň listův; když jim jsou tři léta, možno na nich trhati listy 3 až 4-kráte do roka. Natrhané listy nutno velice opatrně sušiti, aby se nepřesušily, nedrtily, nezčernaly anebo jinak nezkazily. Byvše dobře usušeny, voní skoro tak jako naše komonice a dávají zelený odvar mdlé, trávovité chuti. Delším ležením však vůně i účinnosti pozbývají.

Obsahujíce alkaloid kokain (C17H21NO4), který jim dodává hořké chuti, listy koky staly se rozšířeným požitkem jihoamerických domorodců, zejména Peruanců. Ti je sbalují s páleným vápnem nebo s rostlinným popelem v kuličky, které pak se zvláštní zálibou žvýkají, spatřujíce v tom podobný požitek jako my v kouření tabáku. Mírné požívání koky vzpružuje tělesné síly a konejší pocit hladu i žízně3. Náruživý poživatel koky neboli coquero podryje si však záhy zdraví a stihne jej časem týž osud jako kuřáka opia.

Poněvadž kokainu užívá se často v lékařství, zejména k umrtvování nervů, na př. při operacích očních a při trhání zubů, dovážejí se listy kokové (folia cocae) ve značné míře též do Evropy, kde z nich v chemických továrnách kokain vytahují. V novější době připravují však kokain už také na místě, v továrnách amerických.

1 Tak zovou tuto rostlinu domorodci v Americe.

2 Slož. z řec. červený + dřevo.

3 J. St. V ráz v díle „Na přič rovníkovou Amerikou píše: „Okusil jsem též několikrát koky, vzav suchý list a vloživ do něho malý kousek vápna; brzy však vyplivl jsem žíravý, nahořkle chutnající žvanec. A přece i po krátkém tom žvýkání koky cítil jsem, že jsem příjemně rozechvěn, že snáze dýchám, ačkoli je možná, že tento domnělý účinek byl do polu dílem autosuggesce.