Cykas¹ indický (Cycas circinalis² L.) podobá se vnějškem velice palmě. Máť přímý, nerozvětvený, 5-10 m vysoký kmen a na vrcholku jeho koš lichozpeřených, až 3 m dlouhých listů, které bývají v mládí hlemýžďovitě svinuty jako listy kapradin, od nichž rostliny cykasovité tvoří přechod k rostlinám nahosemenným (jehličnatým).

Květy jsou dvoudomé a velice jednoduché, nahé. Prašníkové květy skládají konečnou, vejčitě podlouhlou, velikou šištici, jejíž šupiny nesou na spodní straně četné prašníky. Květy pestíkové jsou zastoupeny kopinatými, po kraji zubatými plodolisty, na jejichž okraji sedí několik nahých semeníků. S počátku skládají tyto plodolisty konečnou šišku, později však se ohýbají dolů a tvoří okolo nejhořejší části kmene pod samou korunou jakýsi věnec.

Plody jsou kulovaté, posléze červenožluté peckovice zvíci ořechů až malých pomorančů.

Cykas indický jest domovem ve Vých. Indii a na ostrovech Sundských, odkudž přenesen byl na jiné ostrovy v Tichém oceanu, jakož i do severní Australie. Užitek skýtá několikerý: mladé listy a jejich řapíky upravují se na chutnou zeleninu, plody se zavářejí s cukrem a ze dřeni se připravuje mouka na chléb, jakož i sago, které přichází též do obchodu pod jménem „saga indického“.

Stejného užitku jako cykas indický poskytuje cykas japonský neboli c. zavinutý (Cycas revoluta Thbg.), i u nás často pěstovaný ve sklenících pro sličné listy, jichž užívají pod jménem „listů palmových“ do pohřebních věnců. Oproti druhu předcházejícímu cykas zavinutý má nižší, šupinatý kmen, větší dřípaté plodolisty a menši plody. Jest domovem v Japanu a Číně.