Šťavel jedlý neboli oka1 (Oxalis2 esculenta Link) jest vytrvalá bylinka vnějškem poněkud podobná našemu šťaveli kyselému neboli zaječímu jetélku (Oxalis acetosella L.), jenž roste ve stinných lesích. Oproti našim šťavelům má však šťavel jedlý listy čtyřčetné, složené ze 4 srdčitých, celokrajných lístků; proto mu říkají též čtyřlistý jetel. Růžové květy, vyrůstající na vrcholku bezlistých stvolů, jakož i tobolky z květů se vyvinující, jsou téhož složení jako u ostatních šťavelů.

Šťavel hlíznatý - Oxalis tuberosa

Jest domovem v teplé Americe, kde roste ještě s některými jinými druhy dílem planě, dílem jsa pěstován jako rostlina kuchyňská. Nejvíce jej pěstují v Mexiku, Peru a Chile, odkudž rozšířila se v novější době kultura jeho i do zelinářských zahrad jižní a teplejší Evropy střední.

Vytváříť při kořeni četné hlízky zvíci lískových oříškův i větší, které dávají, jsouce rozmanitě připraveny, chutnou zeleninu. Byvše usušeny na slunci, hlízky tyto zvráskovatí jako sušené švestky a dají se pak dlouho uchovati.

1Tak nazývají rostlinu i jedlé její hlízky v Americe.

2Slož. z řec. kyselý + sůl, vzhledem k tomu, že většina druhů jest proniknuta kyselinou šťavelovou.

 

Přidat komentář