Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1615

Korakan1 neboli kalužnice křivoklasá (Eleusine2 coracana) jest jednoletá obilina vyhánějící stébla až přes 1 m vysoká, vyplněná kyprou dření a zakončená svazkem několika přímých, později často dovnitř se zakřivujících, tlustých klasů. Jednotlivé klásky, jež u velikém počtu jsou hustě směstnány do jednostranných klasů, mají po dvou plevách a mezi nimi po dvou i více obojakých kvítcích.

Kalužnice křivoklasá - Eleusine coracana

Drobné, kulovaté nebo vejčité obilky jsou nahé, s pluchami nesrostlé.

Původní vlast korakanu jest východní a jižní Asie, kde jej pěstují v několika odrůdách. Ale také v teplé Africe a ve střední Americe, kamž byl převezen, výborně se daří, zejména na takových polích, která možno dobře zavodňovati. Vyžadujeť kultura jeho asi týchž podmínek jako pěstění rýže, jak to už také naznačuje jméno kalužnice, udělené mu Preslem.

Pěstování této obiliny jest velice vděčné, anať dává, rychle rostouc a záhy dozrávajíc, v některých krajinách do roka až trojí sklizeň. U nás by ji bylo možno sice též pěstovati, ale výnos nebyl by valný.

Moučnatá zrna korakanová semílají na mouku, ze které pekou nahořklý, nicméně dosti chutný chléb a koláče. V některých zemích z nich vaří též pivo. Zelená stébla i sláma hodí se za píci dobytku.

Pozn. V Habeši a v Egyptě pěstují na polích podobný, ale statnější druh kalužnice - tokussu3 neboli dagussu (Eleusine tocussa Fres.), která skýtá obzvláště dobrou žeň a zrna dávají velice chutnou mouku.

1Od řec. krkavec, vzhledem prý k tomu, že klasy v době květu jsou ohnuty dovnitř jako krkavčí zobák. Správnější však jest odvozovati od singal. kurakkan, jak tuto obilinu zovou na Ceyloně.

2Eleusine slula jinak Ceres, bohyně zemské úrody.

3Obě jména jsou domorodá.