Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1297

Kokosovník (Cocos nucifera1 L.) jest ztepilá palma nesoucí na vrcholku štíhlého, až přes 20 m vysokého a 3-6 dm v průměru silného, jizvami po opadalých listech kroužkovaného kmene hustý koš lichozpeřených, 3-5 m dlouhých listů.

Kokosovník - Cocos nucifera

Z paždí listů vyrůstají bohaté, až 2 m dlouhé, s počátku hustě směstnané a do blanitých pochev zahalené laty poměrně drobných, jednodomých květů.

Květy prašníkové mají nepatrný, trojklaný, bělavý kalich, bledě žlutočervenou, ze 3 úzce kopinatých lupínků složenou korunu a 6 tyčinek o kratičkých nitkách a bílých prašnících. Často možno uprostřed květů spatřiti též zákrsek po semeníku.

Květy pestíkové, umístěné ve spodní časti květenství a podepřené blanovitými listeny, mají lístky kališní poměrně veliké, skoro celý kvítek zahalující, lupínky korunní bledozelené a svrchní, trojpouzdrý, kulovatý, běloplstnatý semeník se 3 přisedlými bliznami. Pod semeníkem bývá často vetknuto 6 šupinek, zákrsků po tyčinkách.

Po opylení dospívají z pestíkových květů vejčité, tupě trojhranné peckovice zvíci dětské hlavy - kokosové ořechy - tohoto složení: Pod tenkou, hladkou, posléze slámožlutou slupkou jest hrubě vláknitá, až 10 cm silná vrstva neboli kůra, která v sobě chová kulovatou, velmi tvrdou pecku neboli skořápku. V této skořápce, jejíž stěny jsou 4-8 mm silné, vězí duté jádro v mládí naplněné mléčnatou, sladce nakyslou tekutinou. Později ztuhne tato tekutina v máslo a posléze se přemění jako celé jádro v bílou bílkovitou hmotu, která připomíná jádro obyčejných mandlí, jest však o něco měkčí.

Kokosovník pěstují v několika odrůdách skoro ve všech tropických zemích, zejména na ostrovech Sundských a Filippinských, ve Vých. Indii a na Ceyloně, na kterémžto ostrově daří se prý ze všech zemí nejlépe. Ale také v horké Africe, v horké Americe, v Austrálii a Polynesii jej se zdarem pěstují.

Původní vlast kokosovníku nesluší dle Cooka hledati v jižní Asii, kde jej nyní nejvíce pěstují, nýbrž na jihoamerických březích Tichého oceánu, odkudž se prý už v dávných dobách rozšířil přes Polynesii do Asie a Afriky.

Pěstování a rozmnožování kokosových palem děje se zpravidla ze semen. Zralé plody zasadí se do vhodné půdy, která se pak zavlažuje vodou, až vyrostou mladé rostlinky tím zajímavé, že nemají s počátku listů zpeřených jako rostliny starší, nýbrž listy nedělené, kopinaté. V první době musí se mladé rostliny zalévati a za parných dnů přikrývati, aby netrpěly přílišným slunečním žárem. Když trochu povyrostly, mladé kokosovníky se rozsadí na vyhnojené záhony ve vzdálenostech asi 10 m od sebe. Při dalším vzrůstu dlužno stromy často prohlížeti a čistiti od všelijakých škůdců. Kdo toho zanedbává, nesklidí mnoho pěkného ovoce. Domorodci Ceylonští v té příčině říkávají: „Kokosové palmy rodí jen tenkráte, jestliže mezi nimi často chodíš a s nimi hovoříš“. Aby do té doby nežli stromy počnou roditi, pěstitelé lépe zužitkovali půdy, sázejí mezi kokosové stromy jiné plodiny, zejména yam, bataty a bavlník, které mladým stromům skýtají zároveň potřebného stínu.

 

Roditi počne kokosovník asi v osmém, za zvláště příznivých okolností už také ve čtvrtém až šestém roce po vysazení a rodí pak asi do šedesátého, někdy až do stého roku ročně po 60-80 plodech.

V době, kdy plody kokosové dozrávají, není radno prodlévati pod stromy, poněvadž pádem zralých plodů může býti přivoděn těžký úraz.

Užitek kokosovníku jest mnohonásobný: upotřebujeť se netoliko jeho plodů, nezralých i zralých, nýbrž i listů, dřeva a kůry.

Nezralé plody, jak už nahoře uvedeno, obsahují kokosové mléko, nápoj velice lahodný a občerstvující. Proto je v tropech, kde bývá zpravidla o dobrou pitnou vodu nouze, rádi navrtávají a na vytékajícím mléku si pochutnávají. V Asii z kokosového mléka připravují kvašením lihový nápoj - východoindický arrak.

Kokosovník - Cocos nuciferaZralé plody dávají trojí užitek:

a) Vnější silná korová vrstva obsahuje pevná, hnědá, 2-3 dm dlouhá vlákna, jež zpracována přicházejí do obchodu pod jménem koir (coir). Aby tato vlákna získali, nechávají kokosové plody nějakou dobu ležeti v slané vodě, čímž se vláknorodá vrstva korová poněkud rozruší, tak že ji lze pak s plodu snadněji strhnouti. Po té se tato vrstva na slunci dobře vysuší a potluče se důkladně palicí, aby se vlákna uvolnila a ostatních součástí zbavila. V novější době používají v některých zemích k těmto pracím strojů, čímž dostávají zboží mnohem pěknější a cennější. Ze 100 plodů možno získati kokosových vláken 5-6 kg.

Do obchodu přicházejí vyčištěná a dobře usušená vlákna kokosová bud sbalena do větších balíků nebo spletena do tenkých rulíků. V továrnách a řemeslnických dílnách zhotovují z nich oblíbené, velice trvanlivé, hnědé koberce, rohože a provazy, z hrubších dělají kartáče a štětce, vycpávají jimi polštáře a t. d. Nejlépe však hodí se koir na lodní lana, poněvadž vyniká netoliko pevností, ale vzdoruje také dlouho vodě a jest tak lehounký, že lano z něho zhotovené, byť bylo sebe silnější, na vodě plove.

b) Skořápky, v nichž jest uloženo jádro, byvše usušeny na slunci, nabývají takové tvrdosti jako rohovina a možno jich pak místo rohoviny také upotřebiti. Soustružníci z nich zhotovují knoflíky, lžíce, misky, pohárky a podobné předměty2.

c) Chutná, olejnatá, velice výživná jádra kokosových ořechů jsou v tropech rozšířenou a oblíbenou pochoutkou, ať už se jedí syrová nebo rozmanitě připravená.

Největší část jader kokosových spotřebuje se však na výrobu kokosového neboli koprového oleje a kok. másla. ? tomu účelu roztloukají kokosové pecky sekerami, vylupují z nich nožem kusy jádra a usušivše je na slunci, roztlukou a rozmačkají je potom ve velikých hmoždířích, až z nich je mléčnatá massa, kterou pak v kotlích vyvářejí. Vařením odděluje se mastný olej od ostatní massy a usazuje se na povrchu, tak že jest jen třeba lžicí jej sebrati. Litr této mastnoty, jíž používá se k maštění pokrmů, k svícení a k výrobě toiletních mýdel, dostane se asi z 5-6 ořechů. Výtlačky, které při tom zbudou, krmí se výborně dobytek.

Od té doby, co počali z kokosového másla připravovati náhražky másla kravského, prodávané v obchodech jakožto kunerol, laureol, palmin a kokolin, vyvážejí usušená, obyčejně na proužky rozkrájená jádra kokosová pod jménem kopra u veliké míře též do Evropy, zejména do Anglie, Francie a Německa, kde je v továrnách k řečeným účelům dále zpracují.

Kromě plodů možno z kokosovníku, jak už dříve bylo podotknuto, s prospěchem upotřebiti i jiných částí:

Listy, pokud jsou mladičké a ještě v pupenech svinuté, dávají chutný palmový salát. Naříznou-li se spodiny listových řapíků, vytéká z nich míza, ze které se připravuje kvašením palmové víno (toddy), nápoj zasládle nakyslý a velice občerstvující. Destillací možno pak vyrobiti z palmového vína silný druh arraku.

Jinak jsou listy palmy kokosové dobrou pící zejména slonům, pokrývají jimi střechy chatrčí a pletou z nich koše i rohože. Z vypracovaných tuhých vláken, jimiž jsou prostoupeny listové řapíky, zhotovují provazy a hrubé tkaniny.

Dřevo z dokonale vyrostlých stromů hodí se netoliko na trámy a latě, nýbrž i na umělecké práce truhlářské a soustružnické, ku kterýmžto účelům přivážejí je v novější době též do Evropy.

Z kůry dobývá se kokosové klovatiny, která jest velice bohata bassorinem. Mimo to se jí upotřebuje také v koželužství.

Pozn. O jiných palmách, které dávají jedlá semena (jádra), doví se čtenář v odd. III., XI. a XII.

1Slož. z lat. nux, nucis = ořech + ferre = nésti.

2 K uvedeným účelům hodí se však ještě lépe skořápky z plodů palmy zvané Attalea funifera, o níž více pověděno v oddíle XI.