Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 2510

Anona1 měkkoostenná neboli láhevník (Annona muricata2 L.) jest nízký stromek se střídavými, krátce řapíkatými, vejčito-kopinatými, celokrajnými listy a velikými, jednotlivě úžlabními květy.

Okvětí skládá se ze 6 lístků, z nichž tři vnější, mnohem větší vnitřních, jsou vně zelené, uvnitř špinavě žluté, ostatní tři vnitřní jsou celé žluté. Tyčinek jest mnoho a taktéž mnoho jest i svrchních semeníků, jež spočívají kolkolem na válcovitém lůžku.

Tímto složením připomínají anony z našich rostlin nejvíce rostliny pryskyřníkovité (Ranunculaceae), z cizích pak rostlin u nás pro okrasu pěstovaných nejvíce magnolie, s nimiž čeleď rostlin láhevníkovitých (Anonaceae) jest blízko spřízněna.

Po odkvetení vyvine se z každého semeníku zdužnatělý, šťavnatý, jednosemenný měchýřek zakončený měkkým, ohnutým ostnem, a všecky měchýřky srostou v jediný, vejčitý, na užším konci někdy poněkud prohnutý, až 3 dm dlouhý a přes 11 kg těžký, složený plod připomínající obrovskou jahodu. Francouzští kreolové říkají plodům láhevníkovým vzhledem k jejich tvaru volská srdce (coeur de boeuf), domorodci je zovou korossol, kačiman nebo sappadill, Spanělé je jmenují quanabana, Angličané soursop.

Anona ostnitá (láhevník) - Anona muricata

Původně rostla anona měkkoostenná na ostrovech Antillských, záhy však počali ji pěstovati též v Mexiku, v Jižní Americe i v jiných tropických zemích.

Poskytujeť bílá dužnina plodní, jsouc proniknuta sladce nakyslou šťávou, velice chutné, v tropech značně oblíbené ovoce.

Odvaru z kůry a listů užívají v tropech jako thé a léku.

Kromě anony měkkoostenné dávají v Jižní Americe chutné ovoce ještě jiné druhy anon, zejména:

a) Anona šupinanatá (Anona squamosa L.) - bývá oproti předcházející vzrůstu obyčejně jen křovitého, má listy podlouhle kopinaté, a kulovaté, na povrchu šupinaté, posléze zelenavě žluté plody mnohem menší, jen asi zvíci malé pěstě. Poněvadž připomínají svojí chutí poněkud skořici, říkají těmto plodům v Americe skořicová nebo cukrová jablka (francouzsky: pomme de canelle).

b) Anona šeroplodá (A. tripetala3 Ait., A. cherimolia4 Mill.), u domorodců chirimoya (čirimoja) zvaná, jest strom s převislými větvemi a s vejčitě kopinatými listy na spodní straně rezavě plstnatými. Květy, vydávající opojnou vůni, mají 3 vnitřní plátky korunní zakrnělé, tak že se zdá, jakoby měly korunu pouze tříplátečnou.

Roste hlavně v Peru a Kolumbii, kde tvoří místy celé lesy; také se tam hojně pěstuje, neboť kulovaté plody, zvíci pomorančů až lidské hlavy a vážící až 7 kg, náležejí k nejlahodnějšímu ovoci vůbec. Cestovatel Vráz o nich píše: „V tlusté, zelenavé, drsné kůži vězí několik semen obalených hustou smetanovou dužninou sněhobílou, nažloutlou nebo slabě nazelenalou, silně příjemně vonící a chuti, jež připomíná zmrzlinu z jahod a dušená jablka s angreštem“.

V novější době počínají tento druh anon pěstovati také místy v jižní Evropě a to s úplným zdarem.

1Tak zovou tento strom domorodci v Americe.

2Lat. muricatus = měkkoostenný.

3Lat. tripetalus = trojplátečný.

4Obyvatelé peruánští nazývají ovoce tohoto stromu cherimoles.