Litči1 čínský (Litchi chinensis Don., Nephelium2 litchi Vill., Euphoria3 litchi Desf.), u Presla zvaný dvouslivákem lahodným, jest stromek 6-9 m vysoký, jehož šerokoré, bělavě kropenaté větve nesou sudozpeřené, ze 2-5 párů kopinatých, celokrajných lístků složené listy a zakončují se latami drobných, zelenavě bílých kvítků.

Liči čínské - Litchi chinensis

Květy jsou jednoobalné, anať koruna jim chybí, mají nepatrný, 4-5zubý kalich, 6-8 tyčinek a svrchní, dvojpouzdrý semeník s jednoduchou čnělkou o dvojklané blizně.

Plody jsou vejčité, na povrchu hrbolatě bradavičnaté, bobulovité tobolky zvíci holubích vajec i větší, barvy posléze na sluneční straně hnědočervené, ostatně zelené. Zakrněním jednoho pouzdra bývají plody zpravidla jednopouzdré, obsahujíce ellipsovité, červenohnědé semeno zvíci lískového oříšku, zabalené do tlusté, šťavnaté, modravě prosvítavé dužniny neboli míšku.

Složením květův a povahou plodů litči připomíná ze známých rostlin nejvíce kaštan koňský neboli jirovec (Aesculus hippo-castanum L.); jsouť rostliny mydelníkovité (Sapindaceae), k nimž litči náleží, s rostlinami jirovcovitými (Aesculineae) blízko příbuzny.

Jsa původním domovem v Annamu a jižní Číně, litči pěstuje se hojně jako ovocný strom netoliko ve své vlasti, nýbrž i v ostatní teplé Asii, ba i v teplé Americe.

Ovoce jeho - šťavnaté míšky, jimiž semena jsou obalena -chutnající asi tak jako naše švestky, jest zvláště u Číňanů velice oblíbeno. Číňané o něm říkají, že jest „ovocem všeho ovoce“, a básník jejich Su Tung Po složil na ně chvalozpěv, v němž hlásá, že litči jest „ovocem tak vzácným, že dovede člověka i v klatbě a zajetí potěšiti“. Pojídá se buď čerstvé, syrové nebo sušené, v Číně často jako zákusek k čaji. V novější době možno je dostati sušené pod jménem „čínských švestek“ i v lahůdkářských obchodech větších měst evropských.

Pozn. Vedle litči jest v Číně oblíbeno podobné, ale na povrchu hladké ovoce zvané long-yen neboli linkeng, t. j. dračí oči, jelikož v žlutočerveném, příjemně nakyslém míšku tmavá semena prosvítají jako oka. Pochází z příbuzného stromu dvojsliváku malého neboli longanu (Nephelium longan DC., Euphoria longana Lam.). I toto ovoce dováží se za našich dnů sušené do přístavních měst evropských.

1Čínské jméno ovoce i stromu.

2Z řec. mrak; vztahovalo se původně na druh lopuchu (Lappa), po jehož požití dělaly se prý před očima mrákoty. Jméno toto bylo přeneseno na dvouslivák, poněvadž některé druhy, na př. dvouslivák ježatý, mají ovoce ježaté, připomínající úbory lopuch.

3Z řec. úrodnost.

 

Přidat komentář