Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1800

Láčkovka indická (Nepenthes1destillatoria2 L.) jest drobný polokeř vyhánějící z tlustého kořene jednoduchou, chabou lodyhu se střídavými, přisedlými, úzce kopinatými, 15-20 cm dlouhými, kožovitými listy, které jsou tím památny, že se súžují v dráždivou úponku a ta se opět rozšiřuje ve vakovitou dutinu neboli láčku nahoře otevřenou a opatřenou okrouhlým víčkem.

Láčkovka cejlonská - Nepenthes distillatoria

Nepatrné květy, sestavené do konečných hroznů, jsou dvoudomé: na některé rostlině prašníkové, obsahující ve 4dílném okvětí větší počet (nejčastěji 8) jednobratrých tyčinek, na jiných rostlinách pestíkové, chovající ve 4dílném okvětí 4 válcovité plodolisty, které spolu srůstají a zakončují se přisedlou, 4laločnou bliznou.

Plody jsou 4pouzdré, mnohosemenné tobolky poltící se při uzrání ve 4 chlopně. Drobounká semena zasluhují zmínky, že jsou opatřena dvěma houbovitými přívěsky, v nichž semeno sedí jako ve člunku, tak že může po vodě dobře plovati a voda je může daleko zanésti.

Láčkovka indická roste ještě s několika jinými druhy láčkovek, z nichž některé vytvářejí láčky až 1/2 m dlouhé, na stinných, vlhkých místech ve Vých. Indii, na Ceyloně a ostrovech Sundských. Netřeba snad ani připomínati, že majíc chabou lodyhu, zachycuje se na sousední rostliny úponkami listů, a že duté láčky listové mají pro život její podobný význam jako dutiny listů špirlice nebo darlingtonie.

Na vnitřních stěnách láček vyměšuje se totiž stále vodnatá kapalina obsahující pepsin a to v takové míře, že jest jí láčka do jisté výšky vždy naplněna. Na hladkém okraji láčky vylučuje se však místo vodnaté, pepsinovité kapaliny sladká šťáva. Různý hmyz, jejž pestře zbarvené láčky k sobě vábí a sladkou šťávu k ochutnání mu nabízejí, sklouzne po hladkém okraji dovnitř a ve vodnaté kapalině se utopí. U druhů, které vytvářejí láčky až několik dm dlouhé, byla v láčkách nalezena vedle utopeného hmyzu též utopená těla menších ptáků ano i menších ssavců. Rozumí se samo, že utopená těla se v kapalině záhy počnou rozkládati a že rostlina výživné látky z rozkládajících se těl do sebe vstřebává.

Na konec budiž poznamenáno, že v některých územích jest mezi domorodci o láčkovkách rozšířena pověra, že ten, kdo utrhne s rostliny láčku, přivodí déšť.

1Tímto slovem rozuměli starověcí Řekové a Římané nějakou rostlinu, ze které připravovali lahodný nápoj.

2Z lat. destillare = překapovati.