Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1736

Špirlice nachová (Sarracenia1 purpurea L.) jest vytrvalá bylina vyhánějící z krátkého oddenku růžici přízemních, kožovitých, žlutavě zelených, obloukovitě prohnutých listů zvláštního zařízení. Mají totiž dutý řapík podobný podlouhlému, až 2 dm dlouhému váčku, který jest tmavočerveně žilkován a na přední straně opatřen křídlatým kýlem; nad řapíkem spočívá široce vejčitá, kápovitě prohloubená čepel, kterou se otvor dutiny řapíkové může více méně překlopiti. Vnitřní strana čepele jakož i vnitřní stěny dolejší části dutiny řapíkové jsou porostlé chloupky, kdežto stěny hořejší části řapíkové dutiny jsou lysé a velice hladké. Asi do polovice jest dutina řapíková naplněna čistou vodu, která se z rostliny stále vyměšuje a to v té míře, v jaké jí vypařováním se ubývá.

Špirlice nachová - Sarracenia purpurea

Nápadným zbarvením listův a nasládlou šťavou, která se vyměšuje z hořejší hladké části dutiny řapíkové, jsou k listům lákány mouchy a drobní motýlkové, kteří, vniknuvše dovnitř, po hladké stěně sklouznou do vody a v té se utopí. Poněvadž ve vodě jest obsažena peptonovitá šťáva, vyměšující se stále ze žláznatých chloupků v dolejší části dutiny řapíkové, utopený hmyz působením této šťávy se rozkládá a poskytuje pak rostlině vítanou potravu.

Ze středu růžice přízemních listů vyroste posléze bezlistý stvol zakončený úhledným, hnědočerveným, obyčejně převislým květem velikosti květu stulíkového.

Složení květu jest takové: 5 široce vejčitých lístků kališních, pod nimiž jsou ještě 3 malé lístky kalichu vnějšího, 5 menších, nad bliznou skloněných kor. plátků, četné tyčinky a svrchní, z 5 plodolistů složený semeník, který jest tím zajímavý, že jednoduchá čnělka jeho rozšiřuje se v neobyčejně velikou bliznu podobnou rozpjatému deštníku. Poněvadž jest květ převislý, vysypává se na tuto bliznu ze zralých prašníků pyl a drobný hmyz jej pak přenáší do květu jiného.

Plod jest tobolka připomínající poněkud makovici vlčího máku a plod známého stulíku, pro kteroužto příčinu, jakož i proto, že lístky kališní přecházejí znenáhla v plátky korunní, řadí někteří botanikové čeleď rostlin špirlicovitých (Sarraceniaceae) na rozhraní mezi rostliny mákovité a leknínovité. Poněvadž se však zralé tobolky poltí chlopněmi, kladou jiní botanikové špirlice spíše do příbuzenstva rosniček (Droseraceae).

Roste na bažinách v Sev. Americe, zvláště v Karolině a Floridě.

1Ku poctě J. A. Sarracin-a, lékaře v Lyoně, jenž mimo jiné přeložit spisy Dioskoridovy.