Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 2210

Mucholapka podivná (Dionaea1 muscipula2 L.) vyhání z mrcasatého kořene růžici přízemních listů a ze středu růžice květonosný stvol na píď vysoký, přímý, zakončený vrcholíkem úhledných, pětičetných květů podobného složení jaké mají květy našich rosniček (Drosera), s nimiž mucholapka náleží do společné čeledi.

Mucholapka podivná - Dionaea muscipula

Květ skládá se totiž z 5 lístků kališních, 5 vejčitých, bílých plátků korunních, 15 jednobratrých tyčinek a svrchního semeníku s 5 rozeklanými čnělkami. Ze semeníku dospívá tobolka obsahující četná předrobná seménka.

Mucholapka roste na rašelinách teplejších poloh Sev. Ameriky, zvláště v Karolině a Floridě.

Jest tím paměti hodna, že svými listy lapá hmyz, pro kteroužto vlastnost bývá jako botanická podivnůstka též někdy chována ve sklenících. Listy její skládají se ze dvou částí: z lupenitě rozšířeného bezžlázného řapíku a z okrouhlé, dvoulaločné čepele.

Na obvodě čepele trčí necitlivé, tuhé štětiny, kdežto svrchní strana čepele jest poseta drobnohlednými žlázkami, které vyměšují stále pepsin. Mezi těmito žlázkami jsou tři tuhé štětinky neobyčejně citlivé, tak že i nejslabším dotekem se podráždí.

Dostane-li se na čepel hmyz, na př. mravenec, podráždí citlivé štětinky, což má za následek, že obě poloviny čepele se zvednou a sevrou, držíce hmyz jako v pasti. Působením žlázek vystřebává rostlina z těla chyceného hmyzu výživné součástky a když byla hmyz úplně vyssála a - rozumí se samo - i usmrtila, obě poloviny čepele opět se rozevrou.

1Dle řecké bohyně Venuše, vzhledem k tomu, že rostlina všecko pevně k sobě upoutá, cokoli se jí dotkne.

2Slož. z lat. musca = moucha + capere = chytati.