Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1278

Broussonetie1 papírodárná (Broussonetia papyrifera Hérit., Morus papyrifera L.) jest strom 3-10 m vysoký, všecek proniknut mléčnatou šťavou. Řapíkaté, široce vejčité, až 2 dm dlouhé listy jsou různotvárné: buď nedělené nebo mělčeji hlouběji rozeklány v několik laloků, a při tom jsou po kraji pilovité a na rubu pokryty měkkou plstí.

Papírovník čínský - Broussonetia papyrifera

Drobné, dvojdomé kvítky mají podobné složení jako květy moruší, od kteréhožto rodu Linné broussonetii ani neodděloval. Prašníkové kvítky jsou směstnány do válcovitých jehněd, pestíkové jsou nahloučeny do kulovatých strboulů.

Morušovité plody jsou zvíci velikých hrachových zrn a když dozrají, zbarvují se žlutočerveně.

Broussonetie pochází nejspíše z Číny. Ale také ji pěstují hojně v Japonsku, na Formose, na některých ostrovech Sundských, v novější době i v teplé Severní Americe jakož i v jižní Evropě. U nás ji možno někdy spatřiti jako okrasný, velkolistý strom v zahradách.

Zasluhuje zmínky zvláště proto, že z jejího lýka vyráběli v Číně papír již asi 100 let před Kr. A dosud dává tento strom ve své vlasti material na jemný, při tom však velice pevný papír, který se dováží pod jménem papíru čínského i do Evropy. Poněvadž jest velice poddajný, užívají v Japonsku tohoto papíru často místo kapesních šátků. Ostatně dlužno poznamenati, že z vláken broussonetie dovedou Japonci také tkáti rozmanité tkaniny na oděv.

Pozn. Vedle broussonetie dává v Japonsku lýková vlákna na výrobu jemného „čínského papíru"edgeworthie papírodárná (Edgeworthia papyrifera Meisn.), strom příbuzný našim lýkovcům (Daphne).

1Ku poctě Petra Broussoneta, franc. botanika, zemřevšího r. 1807.