Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1980

Šáchor1 papírodárný neboli papírovník2 pravý (Cyperus3 papyrus L., Papyrus antiquorum4 W.) jest vytrvalá bylina vyhánějící z plazivého, jako rámě silného oddenku trs čárkovitých listův a přímých, 2-4 m vysokých, bezkolénkatých stébel, která nesou na vrcholku bohaté, okolíkovitě stažené kruželovité květenství. Celé květenství jest podepřeno několika pochvatými listeny a větévky jeho mají zpravidla též po 3 úzkých listenech.

 

Drobné kvítky, směstnané do dvouřadých, asi 6 mm dlouhých klásků spočívajících na tenkých větévkách, shodují se co do složení s kvítky našeho šáchoru žlutavého (Cyperus flavescens L.) a s kvítky šáchoru jedlého (Cyperus esculentus L.).

Plody jsou vejčité, trojboké nažky.

Šáchor papírodárný byl za starověku hojně pěstován v Syrii a v Egyptě, zvláště v nejdolejším poříčí Nilu, neboť ze stébel jeho hotovili papír už 1000 let př. Kr. Na tomto papíru psali netoliko v Egyptě, nýbrž i ve starém Řecku a v Římě (na př. Cicero a Vergil).

Šáchor pravý - Cyperus papyrus

Příprava papíru ze šáchoru papírodárného záležela v tom, že se stébla podél rozřízla, zbavila se svrchní tvrdší kůry a dřeňové jemné vláknivo uložené pod korou se v tenkých proužcích odloupalo. Proužky se kladly těsně vedle sebe, až vznikla tenká vrstva, na níž se kladly nové proužky dřeňového vlákniva, ale napříč. Bylo-li třeba, přidala se ještě jedna vrstva, až se dosáhlo potřebné tloušťky. Aby proužky při sobě lépe držely, potíraly se často pšeničným lepem. Po té se vrstvy na sobě položené válcovaly a slisovaly, čímž jednak svojí vlastní cukernatou šťávou, jednak lepem pšeničným tak pevně se slepily, že z nich vznikla souvislá, pevná blána - papír. Na konec se blána ještě uhladila a usušila, aby se na ní mohlo dobře psáti.

Papír uvedenou manipulací vyrobený vynikal velikou pevností, o čemž svědčí už ta okolnost, že popsané závity jeho, jak byly nalezeny v Herkulanu, bylo možno ještě rozvinouti a čísti. Ale jednu vadu měl tento papír: byl totiž značně drahý; za arch platilo se dle našich peněz asi 5 K. Proto mohli na papíru šáchorovém psáti jen boháči, a i ti, když byl popsán, často jej zase vyčistili a psali na něm znova.

Výrobou papíru ze stébel šáchorových zaměstnávalo se v starověkém Egyptě a v Syrii mnoho tisíc lidí a vyrobený papír rozvážel se pod jménem „papyrus" do všeho tehdejšího vzdělaného světa.

Vzhledem k vysoké ceně papyrusu, byly stále činěny pokusy, vyrobiti psací material z nějaké jiné látky způsobem lacinějším, a když se to posléze podařilo vynalezením papíru hadrového, byl drahý papyrus znenáhla úplně vytlačen. Nejdéle ještě udržela se výroba jeho na Sicilii, kde pěstovali šáchor papírodárný až do 13. století, kdežto slavné druhdy papírny egyptské zanikly již v 10. století. Na Sicilii možno v některých močálovitých krajinách spatřiti papírovník ve větším množství dosud, ale v dolním Egyptě, kde byl ve starověku, jak už nahoře pověděno, velmi hojně pěstován, jest dnešní doby zjevem celkem řídkým. Mimo to vyskytuje se papírovník dosud v Syrii a v Palestině, na př. při březích Jordanu, jakož i v jižní Italii.

Kromě papíru zhotovovali ze stébel papírovníku pravého rohože, klobouky, sandály a j. Egyptští kněží nesměli prý ani v jiných sandálech choditi nežli v sandálech z papírovníku. Dužnatý oddenek upravovali na rozmanité pokrmy.

Pro pěkný vzrůst a útlé květenství bývá papírovník pravý pěstován někdy ve kbelících jako dekorativní rostlina i u nás, v létě pod širým nebem, v zimě ve skleníku.

1Od stslov. kmene šaru = ostřice, s nímž souvisí též stněm. sahar.

2Pod jménem papyrus byla známa tato rostlina již starověkým Řekům a Římanům. Kmen dlužno hledati nejspíše v syrském jméně jejím babeer.

3Tímto jménem rozuměli v starověkém Řecku rozličné druhy šáchoru.

4Lat. antiquus = starověký, starodávný.