Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1686

Boehmerie1 přepevná neboli ramie(Boehmeria tenacissima3 Gaud., Boehm. utilis4 Hort., Urtica5 nivea6 L.) jest vytrvalá polokřovitá rostlina vyhánějící z rozvětveného, daleko se rozlézajícího oddenku obyčejně celý trs lodyh až přes 2 m vysokých.

Ramie přepevná - Boehmeria tenacissima

Drobné, zelenavé, jednopohlavné kvítky, směstnané do klubíček a tato do úžlabních, hustých, jehnědovitých lat, mají podobné složení jako kvítky naší kopřivy, s níž jest ramie tak blízce příbuzná, že jí Linné od rodu kopřiv ani neodděloval. Také drobné nažky shodují se s nažkami našich kopřiv. Hlavní a skoro jediný rozdíl mezi ramií a kopřivou záleží v tom, že ramie není porostlá žahavými štětinkami.

Původní vlast boehmerie přepevné dlužno hledati ve Východní Indii, kde ji pěstovali už v dobách nepamětných. Z Vých. Indie rozšířila se záhy kultura její do celé jižní a vých. Asie, jakož i na ostrovy Sundské, do severní a západní Afriky, do teplé Ameriky a do teplé Australie. I v Evropě, zejména v jižní Francii, ve Španělích a v Italii, byly činěny pokusy s pěstováním této byliny.

Rozmnožování ramie děje se nejčastěji oddenkovými řízky, řidčeji semeny. Kousky oddenku, 10-12 cm dlouhé, vsadí se do dobře vyhnojené země ve vzdálenostech asi 3 dm od sebe a v několika dnech počnou z pupenů jejich vyrážeti mladé rostlinky. Když povyrostly na 30 cm, mladé rostlinky se kopčí, t. j. přikryjí se jako rostliny zemákové do jisté výšky hlinou, aby zapustily co nejvíce podzemních výhonků. Za 3 1/2 měsíce po vysazení počnou rostliny kvésti a brzy potom začínají lodyhy jejich na spodu žloutnouti, což jest znamením, že se přiblížila žeň. Rostliny se několik cm nad zemí sežnou, zbaví se větví i listův a svážou do snopů, v nichž uloží se pod střechu. Otrhaných listů možno za čerstva použiti jako píce pro dobytek. Usušené jsou dobrým materialem k výrobě neobyčejně tuhého papíru, z něhož v Číně a Japanu zhotovují též nádoby, koberce a jiné předměty.

Při dobrém hnojení možno sklízeti ramii 2-4krát za rok a to na témže poli celou řadu let po sobě. Vyhánějíť oddenky ramiové vždy nové a nové odnože, jimiž se rostlina do budoucna zachovává.

Co se týká způsobu, jakým vlákna z lodyh ramie dobývají, třeba rozeznávati starodávný způsob ruční, obvyklý místy dosud v Číně a na ostrovech Sundských, a novější způsoby pomocí strojů. Při obou odděluje se nejprve kůra lodyhy od dřevnaté části vnitřní a seškrabuje se s ní vnější vrstva, aby zbyla pouhá vrstva lýková, ze které pak další manipulací dostanou se vlákna sama.

Ramie přepevná - Boehmeria tenacissimaVlákna ramiová vynikají neobyčejnou pevností; aby se přetrhla, jest potřebí dvojnásobné až trojnásobné síly, při které se přetrhují vlákna konopná; proto se hodí výborně na provazy a lana. V Asii z nich však také tkají pěkná, pevná plátna, jež se přivážejí pod jménem kantonského hedvábí, kopřivového plátna nebo čínského batistu i do Evropy. V Číně říkají plátnům z ramie glasklo, což vzniklo zkomolením z angl. grasscloth = trávové plátno.

Poněvadž předivo ramiové jest asi o 20% dražší nežli předivo lněné, nemohlo si do evropských továren dlouho proraziti cestu. Teprve v novější době počínají ramii z Východní Indie dovážeti do Evropy u větší míře a to namnoze pod nevhodným jménem čínské trávy. V přádelnách z ní tkají přízi, ze které pak zhotovují pěkné a trvanlivé tkaniny.

Z jiných kopřivovitých rostlin, jež se pěstují pro pevná lýková vlákna, zasluhují zmínky:

a) Boehmerie křovitá neboli maoutie7 (Maoutia puya Wedd., Boehmeria frutescens Blum., Leucocnide8 candidissima9 Miq.) - jest rostlina křovitého vzrůstu, 2-3 m vysoká, s vejčitě elliptičnými, zašpičatělými, po kraji pilovitými listy, které jsou na svrchní straně tmavozelené, drsně chlupaté, vespod však je pokrývá sněhobílá plsť.

Neúhledné kvítky, sestavené do úžlabních vrcholíkovitých lat, mají podobné složení jako kvítky boehmerie přepevné. Plody jsou srdčité, srstnaté nažky.

Roste planě v jižní Asii, zejména na úpatí Himalají a místy se tam také pěstuje.

Lýková vlákna její vynikají neobyčejnou pevností, ale co do jemnosti s vlákny ramie konkurovati nemohou. Poněvadž vzdorují dlouho porušení vodou, tkají z nich v Asii hlavně rybářské sítě a lodní provazy.

b) Kopřiva konopná (Urtica10 cannabina11 L.), shoduje se celkem s naší kopřivou větší (Urtica dioica L.), jest však vyšší, dorůstajíc až 2 m, a má listy rozděleny až skoro k samému řapíku ve 3 úkrojky, které jsou opět samy hluboce zpeřeně rozeklány. Klubka květní jsou směstnána do hustých jehnědovitých lat, jež délky řapíků listových zpravidla nepřesahují.

Jest domovem v Sibiři, kde ji též místy pěstují. Z lýkových vláken soukají hlavně šňůry na chytání ryb.

Ramie přepevná - Boehmeria tenacissimac) Kopřiva stříbrná (Pipturus12 velutinus13Wedd., Urtica argentea L.), keř rostoucí na ostrovech v Tichém oceaně, zejména na Tahiti, dává lýková vlákna lesknoucí se jako hedvábí. Na ostrově Tahiti říkají jim soa a tkají z nich provazy i různé luxusní předměty.

Pozn. Také z vláken naší kopřivy větší (Urtica dioica L.) tkali ve středověku jemné, bílé tkaniny. Když však začali do Evropy dovážeti bavlnu, byla vlákna kopřivová z tkalcovství úplně vytlačena. Teprve v novější době činí se opět pokusy, zvláště v Německu, pěstovati kopřivy pro vlákna.

1Nazvána tak ku poctě něm. botanika G. R. Boehmera, zemř. r. 1803.

2Tak nazývají tuto bylinu na ostrovech Sundských. Francouzové rozumějí slovem ramé velice jemný druh lnu.

3Lat. tenax = pevný, tenacissimus = přepevný.

4Lat. utilis = užitečný.

5Lat. urtica = kopřiva.

6Lat. niveus = sněhobílý, vzhledem k vláknům.

7Tak zovou ji v její vlasti.

8Slož. z řec. bělostný + kopřiva.

9Lat. candidus = bělostný.

10Lat. urtica = kopřiva, od urere = páliti.

11Lat. cannabis = konopě.

12Slož, z řec. padám + ocas, chvost, vzhledem k štětičkovitým, snadno opadavým bliznám.

13Lat. velutum = hedvábná plachetka.