Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazeno: 1485

Podzev roztřepená neboli piassava(Attalea1 funifera2 Mart.) jest palma ztepilého vzrůstu, nesoucí na štíhlém, 6-9 m vysokém, hnědokorém kmeni hustou korunu sličných, lichozpeřených, až 6 m dlouhých listů.

Podzev roztřepená - Attalea funifera

Neúhledné kvítky, směstnané do jednostranných bohatých květenství, jsou jednodomé a podobného složení jako květy kokosovníku (Cocos nucifera L.).

Také ellipsoidické plody, zvíci husích vajec i větší, mají podobné složení jako ořechy kokosové až na to, že jsou zpravidla trojpouzdré a obsahují v každém pouzdře po jednom semenu.

Podzev roztřepená jest domovem v Brasilii, kde jí domorodci říkají piassaba, a ve Venezuele, kde ji nazývají chiquechique (čikičiki).

Z tuhých, pevných, hnědých, až přes 1 m dlouhých vláken, ve která se třepí pochvy a spodiny odumřelých řapíků, zhotovují v Americe ode dávna rohože a silná lodní lana. Asi od 60 let dovážejí se vlákna tato pod jménem pravé neboli brasilské piassavy (angl. monkey grass) také do Evropy. Hodíť se výborně na kartáče, kropáče, pometla a hrubé štětce.

Vedle piassavy dává podzev třepenitá také ořechy, jež se vyvážejí zvláště z přístavních měst brasilských Bahie a Pary nejčastěji pod jménem ořechů lissabonských nebo coquillů. Zhotovujíť soustružníci z tvrdých, velice silných, černě a hnědě skvrnitých jejich skořápek rozmanité drobné předměty, na př. knoflíky k holím, růžencové články atd.

Pozn. Tak zvaná piassava africká, kterou počali asi před 20 lety do Evropy dovážeti ze záp. Afriky, pochází z roztřepených řapíkových pochev rafie vínodárné (Raphia vinifera Beauv.), o níž více pověděno v odd. XII. Oproti piassavě pravé skládá se piassava africká z vláken kratších, jen asi 1/2 m dlouhých a při tom křehčích, barvy slámožluté až bledě skořicové.

Také z Vých. Indie přiváží se do Evropy druh piassavy pod jménem kitul nebo kitol, jenž pochází z palmy pálichy bezbranné (Caryota urens L.). Popis a vyobrazení její viz v odd. XII.

1Pod tímto jménem rozuměli jistý druh palem už ve starověkém Řecku.

2Slož. z lat. funes = lano + ferre = nésti.